Výpovědí počínaje ...

K dnešnímu dni podána moje úplně první výpověď. Původně jsem se domníval, že je k tomu nutný nějaký formulář. Bylo mi sděleno, že stačí napsat něco na papír. Přesto jsem formulaci mé žádosti na rozvázání pracovního poměru přenechal formuláři, který jsem dohledal na googlu. A potom to už bylo otázkou 20 minut.

Je to zajímavý pocit. Na jednu stranu mě to mrzí, ale bylo to asi třeba. Pokud něco nefunguje a nehodlá to fungovat a já nemám možnost to nějak ovlivnit, tak raději prchnout.


Dnešním dnem navíc začala i Mezipatra. Takže mám za sebou i první filmovou projekci, která zvedla mé mínění o festivalu, na jehož produkci a vypomáhání jsem se také kdysi podílel. Už je to ale dlouho:) Lidí mají dostatek, tudíž se mohu věnovat pouze aktivnímu sledování projekcí. Francouzský snímek Písně o lásce byl pro mne velmi příjemným filmovým potěšením. Francouzština mému sluchu lahodí, jak to lesní jahodí. Muzikálové pojetí bylo vhodné a jednotlivé songy citlivé, mírně plačtivé a melancholické. A představitel vedlejší role Erwann [Grégoire Leprince-Ringuet] byl prostě sladký :) i když v podstatě celý příběh chodil ve stejné bundě a měl stejně rozcuchané vlasy:) viz foto výše.
Drobné detaily, které se dají prominout a odpustit. Soundtrack už mám doma a moc hezky se u něj vzpomíná na jednotlivé pasáže filmu.
A poslední písnička i s klipem pro chtivé čtenáře:)



Dostala mě ta poslední věta ... Love me less, but love me a long time!

Moje první Filmová noc

Poněkud spontánní akce, pro kterou jsem se rozhodl během hodiny. Fakt, že dvanáctihodinové promítání stálo jen 200,- Kč, bylo pro mne coby filmového fanouška příjemným pokušením. Bohužel se tak k tomu postavila i hromada adolescentů a puberťáků, tudíž jsem nevytáhl věkový průměr ani o 1 den.
Páteční večer nebylo co dělat, takže když se Markét zmínila o tom, že tam půjde, využil jsem toho a dožadoval se její společnosti. Souhlasila. Překvapilo mě to, ale zároveň i potěšilo. Já si doklepal svou šichtu v práci a šli jsme. Bylo pozdě. Měl jsem již bližší informace o tom, že Markét v sobotu kolem poledne odjíždí pryč, tudíž na filmy nebudeme koukat až do konce.
Museli jsme do Olympie, neboť Špalíček byl beznadějně vyprodaný. Zakoupili lístky, namísto toho jsme dostali na ruku červenou pásku, kterou ani dnes nejsem schopný rozdělat, aniž bych ji musel přestřihnout. Zašli na občerstvení do Mekáče, neboť ten jediný využil marketingové strategie a zůstal otevřený, tudíž tam byla fronta jako na slevový výprodej. První film, který jsme chtěli vidět, Tropická bouře zrovna začal. Došli jsme do sálu ... respektive, chtěli jsme tam vejít, ale nešlo to, protože lidé stáli až ke dveřím. Měli jsme smůlu. Další film, na kterém jsme se shodli bylo Zakázané království. Oba jsme od toho očekávali víc, ale přesto jsme si to užili. Závěrečné titulky jsme využili k procvičování čínských dialogů :))
Aby se nám zainvestovaná částka dvě stě korun vyplatila, museli jsme vidět minimálně 2 celé filmy. Mezi dalším filmem, který jsem prosazoval především já, však byla hodina a něco prodleva. Tudíž jsme navštívili posledních 30 minut českého animovaného filmu Kozí příběh a asi 40 minut amerického snímku Juno, na který Markét původně nechtěla, ale nakonec bylo těžké ji od tam dostat. Posledním filmem bylo Mamma Mia! Já už to viděl, ale přesto jsem zatoužil vidět to ještě jednou. Všímat si určitých detailů, zaposlouchat se do písniček. Měl jsem dovolené první 3 písničky, s tím, že potom pojedeme domů. Nakonec jsme zůstali až do titulků. Ještě jednou se omlouvám Markétce, pokud tam zůstávat nechtěla. Doufám, že si nakonec svůj víkend v Českém Krumlově užila.
A já dojel domů kolem tři čtvrtě na sedm. V sedm hodin jsem spal jako zabitý. Dokud mne kolem 11 hodiny nezačaly budit smsky od lidí, kteří si nevzpomenou, jak je rok dlouhý a najednou v sobotu dopoledne něco hrozně nutně potřebují.
Ale bylo to super. Markétce děkuji za společnost:)

Metisse - Boom Boom Ba

Chci poděkovat espoo, že mi ukázala, jak skvělý seriál je Dead like me. Tvrdím, že jsem z jednoho cynika přesedlal na jiného ... pardon, na jinou. Grega jsem nechal na chvilku odpočinout a ponořil jsem se do vyprávění osmnáctileté Jiřinky (Georgia). Její příběhy nejsou tak zcela obyčejné a její kolegové by většině lidí naháněli hrůzu. Když je někdo smrtka, tak to má v "životě" hrozně těžké. O tomhle a nejen o tom, je seriál Dead like me, který jsem si zamiloval. A soundtrack je velmi příjemným mixem různých žánrů. Ale nejvíc mi učarovalala právě písnička od Metisse s názvem Boom Boom Ba.

A pro neznalé, přikládám klip udělaný právě z tohoto seriálu.



Boom Boom Ba :)

Trekkies haleluja!

Oficiálně by měl "nový filmový díl" Star Treku přijít na česká filmová plátna 7.5. 2009. Přesto se vrátíme do "minulosti" seriálových Star Treků k posádce kapitána Kirka.

Z jediného dostupného traileru se dozvíte jedině jak ve svém hangáru [pokud nějaký vlastníte] můžete za pomoci většího počtu materiálu a pomocné síly svařit vlastní Enterprise.



Pokud však očekáváte nějakou akci, filmové postavy či přiblížení děje, máte stejně jako já smůlu. Ale filmové plakáty vypadají lákavě.

Sulu + Scotty [Simon Pegg]

Spock [Zachary Quinto] + Kirk [Chris Pine]

dr. 'Bones' McCoy [Karl Urban] + Uhura

A třeba se máme na co těšit ... já se rozhodně nechám překvapit. I když jsem zakořeněný fanoušek Jean-Luca Picarda nebo později Kathryn Janewayové. Ale Star Trek stále žije!!!

Předpremiérový zážitek

Dle trailerů se moje mysl navnadila na tento druh komiksového fantasy asi na 200%. Propagace tohoto snímku zapůsobila nejen na mě. Těšilo se hodně lidí. A těšili se hodně. Možná až moc.
Rozhodně si nedovolím tvrdit, že se mi film nelíbil. To ani v nejmenším. Jen ty všechny zprávy a informace kolem dávaly znát, že to bude něco extra. A ono to bylo extra. Jen to nebylo nedosáhlo toho extra s velkým "E". Navíc, filmový nástup po Temném rytíři byl bohužel pro Hellboye poněkud fiaskální.
Přesto v mých plánech do budoucna je zajít do knihkupectví a nějaký komiks s Hellboyem si zakoupit.
Okouzlující monstra [poněkud nestandardní spojení], hláškující "Rudej", líbezná Liz či romanticky Abe. To vše působilo lahodně pro mé nadšení pro tento žánr. Asi nejlepší byla postava Anděla smrti, protože musíte uznat, že měla grády... Už, aby byl třetí díl :)

Ale potřeboval by manikúru:)

Společnost mi nakonec dělal jeden [ne]známý kluk z chatu. Ten večer jsme se viděli poprvé. Dojel na předpremiéru až z Ostravy. Původně bylo domluveno, že dojede, já ho vyzvednu, půjdeme do kina a pak buď odjede nočním spojem nebo přespí. Ten den mi přišla zpráva na internetu, že nedojede. Sháněl jsem náhradu, ale nikdo se k tomu neměl. Tak jsem šel sám. V předsálí se ke mě znal nějaký cizí kluk s tím, že vypadal jako po fetu. Nakonec se ukázalo, že to byl on. Jmenoval se Honza. To je jediné, co o něm vím. Po filmu jsme vyšli ven a z něho vypadlo, jestli mi nebude vadit, když u mě nebude spát, že si domluvil spaní jinde. Samozřejmě mi to nevadilo, ale čekal jsem, že někam zajdem třeba ještě sednout. K tomu se neměl, tak jsme se rozešli každý jiným směrem. Škoda.
Každopádně, aspoň ten lístek nepropadl, když už mi ho nikdo neproplatil :)

Hellboy 2: The Golden Army

Novinka dne:
Právě jsem se vrátil z nekonečné fronty k pokladnám Palace Cinemas!!!
Ve středu 3.9. 2008 ve 20.30 jdu na předpremiéru filmu Hellboy 2: The Golden Army. Těším se jak malej Jarda. Mám rád kouzlo půlnočních premiér [Harry Potter, Pán prstenů, ...], ale nyní mne poprvé čeká předpremiéra. Zase něco nového.

A úkol pro jednoho z vás: Hledám někoho, kdo by mi dělal doprovod. Někoho, kdo má podobné nadšení pro komiksové adaptace převedené na filmové plátno. Někoho, kdo má čas. Někoho, kdo si ten lístek ode mne odkoupí, protože mám lístky 2 za cenu jednoho:) A to se přece vyplatí :)

Temný rytíř Gotham City

Jiřík má narozeniny. Kromě drobnosti, zapalovače od Royce, bylo domluveno, že zajdeme do kina. Měl možnost si vybrat. Wall-E nebo Temný rytíř. Animované filmy ho prý moc nebaví, tudíž vyhrál Batman. Superlativní ohlasy dávaly znát, že se máme na co těšit.
Autora hudby jsem poznal hned, Hanz Zimmer využil velmi podobné tóny z Posledního samuraje s Tomem Cruisem. Nevím přesně, jestli tím chtěl skladatel něco naznačit, ale v obou případech to jsou bojovníci za "právo a spravedlnost".
Temný rytíř je pokračováním, tedy druhým dílem nanovo zpracovaného comicsu o temné postavě v noci, která chrání město před magory a šílenci. V tomto díle je hlavním záporákem Joker v podání skvělého herce in memoriam Heatha Ledgera. Maestro Burton mi musím prominout. Mám za to, že Batmana tehdy točil spíš pro zábavu. Novodobá filmová podoba Batmana je bravurní psychologickou akční podívanou. Nechybí tu nic. Charismatický sluha Alfréd v podání úžasného Michaela Canea. Dvorní architekt a návrhář kostýmů a zbraní s tváří Morgana Freemana. Ten chlap je bravurně diplomatický a vtipný zároveň. A poctivý policajt, Gary Oldman, který ví, co se patří.
Joker zde nevystupuje jako vtipálek, který jen tak ohrožuje Gotham. Tady je to terorista. Terorista, který se nebojí vyhodit do povětří cokoliv, aby tím způsobil větší chaos. Sám se označil za agenta chaosu. Ještě větší škoda však páchá jako ten, který psychologicky dokáže vydírat jiné. Hraje si s lidmi, zabíjí je pro potěšení a využívá všech prostředků, aby následky byly co nejničivější.
A Aaron Eckhart coby státní návladní má šmrnc. Poněkud mne zamrzelo jeho zmrzačení půlku obličeje, kdy jsem si vzpomněl na padoucha s původní série Batmana, Dvě tváře. Čekal jsem popálenou kůži, zdeformovaný obličej, ale tohle bylo i na můj vkus moc. Kupodivu mi nebude chybět Maggie Gyllenhaal, která tam prostě dle mého nezapadla.
Přesto, že film trval 152 minut mi ani jedna minuta nepřipadla ztracená a zbytečně dlouhá. Tolik akce, dějových línií, vtípků [Why so serious?] pohromadě seskládaných tak, že to není guláš, ale prvotřídní filmová degustace, prostě musí potěšit každého filmového diváka.

A proto patří film Temný rytíř do první 10 nejlepších filmů na serveru CSFD. A to už něco znamená.
Už se těším na Hellboye2: The Golden Army :)

Shaun The Sheep

Shaun The Sheep [v českém znění Ovečka Shaun] je naprostý úlet. Skvělá animace podobně jako Wallace a Gromit či Slepičí úlet, vtipné situace a hlavně ... ovečky, jak je [ne]známe.
Shaun je nejdrobnější ovcí ve stádu, ale taky největší koumák. Občas to vypadá, že má skvělé nápady jako MacGyver a občas skončí podobně jako Pat a Mat. Za pochybení jinak skvělých a nápaditých plánů mohou obvykle jiné ovce - třeba nejmladší "Žužlík":) Majitel celé farmy je zde vlastně jen k tomu, aby si měly ovečky z koho dělat dobrý den, komu by mohly brát jídlo a kdo by jim taky nějak ztěžoval život. Trojice vepřů od sousedství jsou úhlavní nepřátelé v bojích o jídlo. To prostě poznáte okamžitě. A hlídací pes? Standardně jej zastihnete, jak poslouchá walkmana a nebo jak společně se Shaunem vymýšlí, jak urovnat průšvihy, které občas ovce vyvedou. A se slušivou modrou pletenou rádiovkou.
Ať chcete nebo ne, je tenhle animovaný seriál s pětiminutovou délkou jednoho dílu velmi zajímavý, oblíbený a svého favorita si tam stoprocentně najdete:)

Setkání s kuřátky ... nebo Setkání kuřátek s ovcí?

A tady je písnička z úvodní znělky, která svým obsahem vypovídá o všem, co na vás může čekat ... a taky vlastně čeká:) a písnička je celkem vlezlá :)



A já děkuji Ripovi za dodání celého seriálu. Velmi mi zpříjemňuje večerní chvíle relaxace a flákání :)

Obsah ve 30 vteřinách

Jsou filmy, které prostě víte, že vás nebudou bavit. Z různých důvodů. Já nemám rád horory, fakt se tomuto žánru vyhýbám jak čert kříži. Ale když někdo naváže na toto téma a hodlá diskutovat, rád bych byl "v obraze". Ale jak přežít tu hrůzu a strach při sledování?
Je zde jednoduchý recept - The 30-Second Bunnies Theatre Library

Už vím, o čem je Texaský masakr motorovou pilou, jak skončí Fredie vs Jason a podobně:)) Tyhle informace jsou k nezaplacení a navíc, ten čas :))

Co se mi líbilo na AnimeFestu 2008?

Letos se na AnimeFestu promítalo a představilo celkem dost zajímavých snímků, které hromada lidí na jiném kontinentě než v Asii, respektive v Japonsku, nepochopí, nechápe a chápat nebude.
Ukázky ze seriálů, nějaký ten filmeček, přednášky, soutěž v cosplay (přehlídka kostýmů z jednotlivých animé filmů či seriálů - když dojdete oblečený jako nějaký váš anime-hrdina) a taky soutěž v AMV (Anime Music Video). A letos to vyhrálo dle mého skutečně pěkné "áemvéčko". Posuďte sami :)



A ze seriálů mě asi nejvíc okouzlil a pobavil Moyashimon - Příběhy z hnojárny. Nikdy jsem na hnojárně (Zemědělská univerzita:)) nebyl, navíc mě nebavila ani chemie, ani biologie, přesto jsem se u toho zasmál i poučil:) Je to seriál o klukovi, který se dostane na japonskou hnojárnu a má velmi zvláštní dar, už od malička vidí všelijaké bakterie a dokáže s nimi i mluvit. On to považuje za prokletí, jeho profesor za dar, který by bylo dobré využít.

Navíc nevidí bakterie jako nějaké mikroby a tyčinky, ale jako zvláštní postavičky, které diváka spíš pobaví než odpudí. Navíc jsou hrozně vysmátý a ukecaný:)) A vypadají nějak takhle ... :)

A úvodní znělka vypadá následovně ...



A pak mi řekněte, jestli ti Japonci vážně nejsou úplně praštění :))

Tak zase za rok Animefeste

Stručně:

V obou kinech se nedalo skoro dýchat, i když ve Scale víc. Vydýchaný vzduch, zapocená, smrdutá mládež a hlavně ... hromada magorů. A to doslova. Myslím, že v sobotu i v neděli by si toho všiml každý pozornější návštěvník centra Brna.
Letos jsem to měl zadáčo, viděl jsem několik seriálů, jeden film a hromadu poblázněných nadšenců. Mám anime rád, ale žít tím fakt nehodlám.
Asi nejvtipnější pro pubertální obecenstvo byly dva seriály z žánru yaoji [anime s homosexuální tématikou]. Že to byla hromada maximálně nepravděpodobných možností by mne nepřekvapila, ale v sále z toho evidentně měli druhé Vánoce. Inu, co naplat ... :)

Už, abych byl v práci :)

Sekačka, zánět a pláč

Volný víkend.
V.V.
Hezky to vypadá. A taky zní. Jenomže nedělní relax narušil požadavek mé přítomnosti u rodičů. Naposledy jsem využil jejich přístřeší, když jsem jel na volby. Vždycky jsem si přál, abych, když se vrátím domů, to místo nepoznal. Bylo pro mne něčím nové a zajímavé. Bohužel, rodiče si zvolili k životu obec, kde se věci mění tak často jako tričko ve vlastnictví bezdomovce.
Pozvání bylo zapříčiněno jednou zásadní věcí, která zněla v telefonu poměrně neodkladně - je nutné posekat zahradu. Naše zahrada má něco kolem 1000 m2. Upřímně nechápu, proč tak velkou zahradu máme, když se na ní kromě kopru, pažitky a hrachu nic jiného nepěstuje. Dojel jsem i s bratrem. Už v autobuse dělal ostudu, když si na zpestření jízdy pustil na mobilu rádio - nahlas. Ale dle jeho tvrzení to slyšel jenom on. A když jsem jej upozorňoval na nevraživé pohledy z různých stran, kde seděli tiší a naštvaní spolucestující, nebral to v potaz. A protože byl bratr po noční, tak ze společného sekání nebylo skoro nic. Pomocnou rukou byla nakonec moje maminka, která se u toho smála, jako kdyby trávu nesekala, ale hulila :) Nedělní den dopadl přes hromadu možných problémů velmi dobře, všichni jsme byli spokojení a domluvili jsme se, že si takovou akci zopakujeme - ta sviňská tráva roste celkem rychle.
V pondělí ráno mne začaly trápit bolesti v krku. Bolesti štítné žlázy prozatím vynechám. Večer se ukázalo, že něco není v úplném pořádku, neboť můj jazyk měl bělejší barvu než omítka White Housu. A tak na základě sledování večerníčku Mach a Šebestová jsem si vzal kartáček na zuby a dal se do drhnutí jazyka. Nyní mám jazyk dvoubarevný, přední strana je červená a má v podstatě zdravou barvu, a tam, kam nedosáhl kartáček, zůstala bílá. A protože se krk začal víc ohlašovat, zašel jsem k paní doktorce. A mám v krku zánět, který léčím antibiotiky. Haleluja!
A tak jako správný nemocný jsem se dal do léčení. Zapil prášky, lehl si a pustil si nově zakoupený film Pravidla moštárny. Konec jsem probrečel, takže jsem z toho moc neviděl. Když se mi podařilo po deseti minutách zastavit ronění, rozhodl jsem se, že je potřeba si nějak napravit náladu. Přiznávám, že Scary Movie byla velmi, velmi špatná volba. Pro příště vím! Takže po úžasném citovém zážitku u Pravidel moštárny jsem si zažil nějaký ten brakový kulturní šok ohledně hloupých narážek a oplzlých vtipů. A proto se opět raději vrhnu do vážných témat, kterými se film umí taky někdy zaobírat a popláču si, zcela dobrovolně. Protože mi to šmakuje! :)

Hodiny, Hodiny, mé zlaté Hodiny

Vážení čtenáři, přátelé a klidně obojí dohromady,
chtěl bych vás poprosit, svorně, jak tu zde občas jsme a nestačíme zírat ... jestli byste nebyli nápomocní jednomu mému přání ... Jak možná víte nebo nevíte, sháním už poměrně dlouho film Hodiny. Nyní vyšel v edici Filmx.cz, jenomže mi samozřejmě nějakým záhadným způsobem opět utekl. Pokud byste jej někde v trafice či na stánku nebo na čerpací stanici viděli, kupte mi jej ... stačí samozřejmě jednou :) Budu vám nesmírně vděčný. Děkuji za spolupráci.

Vstříc novým seriálům

Jsem rád, že mám kolem sebe stále hromadu lidí, kteří mají potuchu o tom, co se děje a co je nového. Kromě toho taky stíhají sledovat seriály, filmy a nemusí kvůli tomu čučet celé dny u televize ... vždyť jeden díl seriálu nezabere tolik času a to napětí, které nastane, jakmile skončí, protože prostě toužíte vědět, jak to pokračuje dál - to je mnohdy k nezaplacení.
Heroes se pozastavili na pofidérním konci druhé série, který byl nastaven kvůli stávce scénáristů v USA. Škoda! Dr. House postrádá zase aktualizované titulky a ačkoliv bych něčemu asi rozuměl, jsem v tomhle ohledu pohodlný a chci to mít naservírované celé alespoň s písmenky, jejichž význam chápu.
It Crowd mají prozatím asi zimní spánek, který se prodloužil ... a LOST mě prostě nebaví. Prison Break mne zatím nezaujal natolik, abych mu věnoval větší pozornost. Tudíž, co dál?
Espoo mne navnadila na Dead like me. Rozhodně bych rád viděl pár dílů, abych si ujasnil, jestli mne to osloví natolik, abych sháněl další díly. Na ČSFD jsem narazil na britský Life on Mars, které nemá vůbec špatné hodnocení. Od kamaráda mám slíbeného Shaun the Sheep, na což se těším jako malej Jarda. A co dál? No, proč nezkusit třeba Pushing Daisies, protože tématem vzkříšení jsem se zabýval několik let ve škole?



Nebo tu máme The Wonderfalls, které sice v USA nedopadlo vůbec dobře, ale my v Evropě přeci moc nehledíme na názory "Amíků", že ne? Tedy kromě udělování Oskarů ... :) Navíc v tomto seriále hraje jeden tuze sympatický mladík jménem Tyron Leitso.
A nějaké další tipy? Něco britského? Něco vtipného? Něco, co umí zaujmout? Dejte echo ... dík:)

House M.D. a jeho Theme song

Jak jsem se již zmiňoval, jsem takový mírně nadprůměrný fanoušek seriálu House M.D. Je sice pravda, že velký a podstatný podíl na tom má jednak britský herec Hugh Laurie, ale dalším, nikoliv malým důvodem je má sympatie s jeho "všetečností" a "sarkasmem". Je to můj velký vzor:)
A tak, když to tak sleduji s pravidelností nepravidelného zavlažování jsem si zalíbil onu úvodní znělku k tomu seriálu [ale tu původní ... páč jak jsem zjistil, tak na Nově - nebo kde to dávají - mají jinou znělku]. A tak mne dneska napadlo, že si ji seženu, stáhnu a budu se kochat ... a ejhle ... ukázalo se, že já tu písničku znám [ačkoliv je to neuvěřitelné, že by depony poslouchal něco jiného než Britney nebo Christinu či Madonnu]. Někdo mi ji pouštěl a měl k tomu, pokud si pamatuju dobře celkem velký proslov ohledně klipu, kterým je song opatřen. Jedná se o Massive Attack a jejich Teardrop.
A tak se chci podělit o tuhle hezkou písničku, z níž je vypreparovaná znělka k seriálu House M.D. ... poznáváte ji [vy, kdož sledujete originální znění]? :)



Takže příjemný relax ... :)

Lekce angličtiny

Přiznám se, že film Růžový panter mi v novém "kabátě" voní asi jako rybízový juice po měsíci vystavení slunečnímu záření. Prostě to smrdí. Nepovedené předělávky se objevují na plátnech kina pravidelněji než povánoční slevy v McDonald's a právě Růžový panter se Stevenem Martinem patří mezi ně. Prostě, na Petera Sellerse mít nikdy nebude. Zaostává tedy hooodně ve stínu. Bohužel. Ale je zde jedna scéna, která mne baví. A je to "degutantní" lekce angličtiny ... :) prostě, I would like to buy a damburger :)



A po zítřejší písemce se opět ozvu ... s něčím osobnějším, třeba :)

Golden Compass

A na tenhle film se těším do kina. To jenom, abyste to věděli ... a taky, abych dal o sobě vědět, že ještě žiju [což některé může štvát, jiné těšit - rozdělení do obou táborů jest na vašem uvážení:))].

...

...

A ještě nějaký obrázek ... páč já obrázky rád :)


...

Simpsonovi a jiné skutečnosti

Dnes proběhla hlavní vlna mého stěhování. Důkladně jsem si prohlédl "vybavení" bytu a dospěl k názoru, že celoživotní upsání se ďáblu by mělo větší efekt než zcela zrekonstruovat tenhle byt, když není můj. Hoří mi tedy nutnost pořídit si stavební spoření. Každopádně mi bratr a můj kamarád Marian pomohli vynést do třetího patra [ale čtvrtého podlaží] ty nejtěžší krabice a tak mi doma zbývá jen několik knih, oblečení a základní věci jako mýdlo, kartáček na zuby a můj oblíbený krýgl.
Navštívil jsem v průběhu dne mou ségru Hanču na brigádě v lékárně a hrozně jí to slušelo. Přesunuli jsme se poté na Svoboďák, kde jsme vyhlíželi druhou ségru Zuzku společně s dvěma dívkami, z nichž jedna je moje nostalgická láska Lenka ze základní školy. Seděli jsme spolu, vzájemně se neměli rádi, ale náš zeměpisář si přál, abychom sdíleli jednu lavici především na jeho hodinách a dnes na to vzpomínáme oba s úsměvem. Nakonec Zuzka došla, udělal jsem jim společné foto a rozešli jsme se. Zde je důkaz, že i fontána může při stříkání minout a zapříčinila tak kromě pokropení kolemjdoucích i takovou malou soukromou duhu. Hezká, ne?
Večer po transportu krabic a vysavače do mého nového "domova" jsem vyměnil prostředí a zašel s kamarádem do kina. Dávali Simpsonovi ve filmu. A bylo to krátké ... což je asi jediná nevýhoda tohoto snímku. Jinak to bylo vtipné, trefné a animované :)

A šťastné číslo pro tento den, měsíc a třeba i rok je TOTO :)) [takový pokus :)]

Posters of Harry Potter 5

No uznejte, nejsou to hezké kousky? :)

Hermiona Granger, Harry Potter a Ronald Weasley

Mrs. Dolores Umbridge, Luna Lovegood a Sirius Black

Prostě všichni školou povinní :)

Čekání na Harryho

Za hodinku a pár minut začne slavnostní "půlnoční" premiéra filmu Harry Potter a Fénixův řád. Čekám tedy v práci do doby, než budu vpušten se spoustou dalších "potteromaniaků" do sálu, usadím se a snad se vžiju do děje, který bude, obávám se, mnohdy naprosto odlišný od literární předlohy. Přesto se těším. Ta atmosféra kolem toho mě prostě vždycky dostane. A nebudu sám, dva lístečky jsem předal, a zároveň si tím zajistil společnost, novomanželům a přátelům Vodičkovým, jimž jsem byl včera na svatbě [originální svatební dar, že?:)] a Barušce, sestře od ženicha a mojí kamarádce z dob dětských her a radovánek. Vybral jsem verzi v původním znění s titulky, protože představa, že Harryho, kterého zrovna moc sice nemusím, ale ..., dabuje Vojta Kotek, jde mi mráz po zádech, a já prostě chci slyšet Brity, jak si to hezky spíkují po anglicku. Je to autentičtější. Takže proto tato volba. A dojmy z toho samozřejmě sdělím v nejbližší době:)

Dnes jsem se dozvěděl "stručný obsah a "body count" [děkuji Janině za opravu:)] literárních hrdinů" sedmého, posledního dílu Harry Pottera s názvem HP a Deathly Hallows. Kdyby vás tedy zajímalo, co se vlastně bude v "Sedmičce" dít, mrkněte SEM [ale nikomu to neříkejte:)].

Harry Potter and the Deathly Hallows [obaly knih]