Komiksovým fandou snadno a rychle

Můj původní plán projít obchody s nábytkem a najít si tu svou pravou postel, na které bych spal minimálně 10 let, protože tak mi to "předpověděla" moje maminka, nedopadl tak úplně, jak jsem chtěl. S bráchou jsme prolezli Asko, kde se mi celkem postelové variace líbily, ale přišlo mi, že jsou trochu dražší. Na cestě do Kika nábytku jsme museli kvůli "malému" bráškovi ještě na záchod a do Hypernovy nakoupit něco na jídlo, protože měl hlad. Abych se uklidnil, navštívil jsem tamější knihkupectví a koupil si svůj "první" komiks. [pokud nepočítám komiks Pratchettova dílu Zeměplochy - Stráže! Stráže!, což původně komiks vůbec nebyl:)] Hellboy: Červ dobyvatel bylo to nejlevnější, co tam zrovna měli. Nebylo to v pevné vazbě a mě to prostě lákalo. Utratil jsem 300,- Kč. [je to nefér, měl jsem to během hodiny celé "přečtené" i s úvodníkem:)]

Protože to bylo málo na uklidnění, v Heaven Coffe jsem si dal jedno předražené frostito s karamelem a teprve poté jsem došel klidu a míru. V Kika jsme potkali přítele od mé kamarádky, který tam pracuje, což byla příjemná haluz, neboť se mi to při předchozích třech návštěvách nepodařilo. Nabídl mi své služby, poradil mi a já teď řeším, kde a za kolik si postel koupit. Blíží se totiž zima, spát na zemi se mi už nelíbí a musím pořešit topení. Letos prostě nebudu živořit! Dle stránek našeho regionálního dodavatele plynu jsem stejně nepochopil, co všechno si musím zařídit, aby mohlo dojít k namontování plynoměru, tudíž si to budu obvolávat a zjišťovat. Navíc jsem objevil v plynoměrovém rozvaděči pracovní příkaz na demontáž, takže se mám i čeho chytit. Děkuji svému zaměstnavateli, že mi dává takové cenné rady do reálného života. Protože mezi elektřinou a plynem není moc velký rozdíl. V terminologii a postupech :)

Čtení

Mám problém. Nebaví mě číst ... knížku, kterou mám právě rozečtenou. Při těch dlouhosáhlých popisech věcí a míst a detailů mi jde hlava kolem a obvykle si nedokážu ani pořádně představit, jak ony popisované věci vypadají.

Tudíž Linie krásy, i když je s queer tématikou, s queer hlavní postavou pro mně nějak postrádá zajímavé a poutavé naladění. A já se u toho nudím. Asi se vrátím k fantasy :)

Pro pár slz

Pro pár slz nemusím skákat přes plot.
Jsou všude kolem, stačí se rozhlédnout.
Slzy lásky, slzy smutku, slzy citů,
které v sobě držím. Které potlačuji.
Protože velcí kluci nepláčí.

Slzy kvůli první lásce,
slzy, které neměly být věnovány.
Slzy kvůli druhé lásce,
slzy, které nikdo neslyšel.
Slzy kvůli poslední lásce,
slzy, které bych nechtěl proplakat.

Pro pár slz
se svět nezbořil.
Pro pár slz nemusím chodit do obchodu.
Pro lásku slzy vždycky budou.
A pro slzy zase láska.

A pro slzy jsme jiným k smíchu.

Jak to vlastně bylo se Švandou dudákem?

Bude to znít nečestně a nesportovně, samozřejmě. Ale asi jako každý, i já měl někdy to období, že když se mi do něčeho ve škole nechtělo, drobným podváděním jsem nakonec dospěl ke správnému cíli, i když ne vždy vlastním přičiněním. Podobně to bylo při rozboru hry J. K. Tyla Strakonický dudák. Nebyl čas probírat se celou hrou, tudíž jsem se rozhodl, že si najdu několik verzí, ty smíchám do jednoho článku a ten odevzdám. Ještě teď se rdím při tom pomyšlení. A jak už to tak někdy bývá, na internetu najdete hromadu informací, z nichž hromada se někdy navzájem vyvrací a popírá. Nejinak tomu bylo i u děje Strakonického dudáka. Jednou Rosava byla na cestě se Švandou, jednou se objevila později, jindy Dorotka přemlouvala Švandu, ať nechodí do světa, někdy jej nešťastná šla hledat nevěda, kde ten její troubelín vězí. A tak jsem si nakonec dal tu práci a celou hru si přečetl. A v zájmu uchování informací a ujasnění si některých faktů, předkládám tedy děj takový, jaký je ve hře samotné ... :) pro budoucí pokolení...

J. K. Tyl Strakonický dudák

Jednání první

V prvním jednání se mladý dudák Švanda rozhodne na základě vyprávění vojáka Šavličky, že se vydá do světa, aby si vydělal nějaké peníze hraním na dudy. Jeho vztahu s Trnkovic Dorotkou nepřeje její otec hajný Trnka, pro kterého je to chudý ženich, nevhodný pro jeho dceru. Dorotka se snaží Švandovi jeho cestu na zkušenou rozmluvit. Švanda je však tvrdohlavý a pevně rozhodnutý. Dorotce slíbí, že se vrátí za čtyři neděle s plným měšcem na jejich svatbu. Při uvažování o svém rozhodnutí dojde do lesa, kde na něj upadne spánek. Tu se zjeví jeho matka, víla Rosava, aby ukázala svým družkám svého syna. Vyžádá si pro něj od nich pomoc, aby mu očarovaly jeho dudy, čímž by měly kouzelnou moc. Švandu poté probere ze snů Kalafuna, který ho hledal. Mladý dudák mu sděluje, že je skálopevně rozhodnutý odejít. Předtím se ještě setkává s Dorotkou, aby se rozloučil. Dorotka je nešťastná a tak si popláče Kalafunovi na rameno. Za to sklidí od své ženy Korduly hromadu výtek. Když je Dorotka sama, zjeví se jí Rosava a utěšuje ji.

Jednání druhé

Rosava předstupuje před Lesanu, královnu víl, a žádá ji, aby mohla svého syna doprovázet ve světě. Ta svolí, ale jen pod podmínkou, že nesmí prozradit svou totožnost, jinak se promění v divou ženu. Švanda se potuluje světem až přichází do neznámé země, kde se seznámí s bývalým studentem, prolhaným Pantaleonem Vocilkou, který se mu podbízí a nabídne se mu, že mu bude dělat sekretáře a správce financí. Švanda, který postupně získává pocit zklamání z velkého, chaotického světa, je rád za společnost, a tak ho přijímá. Mezitím se Dorotka, které zemřel její otec, spolu s věrným přítelem Kalafunou vydají do světa Švandu hledat. Za pomoci Švandovy matky Rosavy jej najdou. Vocilka v nich vidí problémy, které by mu překazily jeho plány. Dudák Švanda se, za značné iniciace Vocilky, dostaví na zámek, kde se pokusí rozveselit smutnou princeznu Zuliku, což se mu následně podaří a je bohatě odměněn. Kouzlo jeho magických dud způsobí, že princezna Zulika chce, aby si ji Švanda vzal. Řekne o svém návrhu svému otci, králi Alenorovi a ten, protože chce své dceři splnit vše, souhlasí. Dorotka s Kalafunou se snaží sňatku zabránit. Vypočítavý Vocilka však králi namluví, že jsou Dorotka s Kalafunou blázni a ten je nechá zavřít. Švanda, nahlodaný Vocilkovým mamonářstvím, v opojení představou bohatství se jich nezastane. Ke svatbě se Zulikou nedojde, neboť se objeví princeznin snoubenec Alamir, který neponechá svou snoubenku cizímu nápadníkovi a nechá Švandu uvrhnout do žaláře. Vocilka stejnému osudu unikne lstí. Ve vězení se Švandovi zjeví Rosava, která mu chce pomoci utéct, a prozradí mu svou identitu. Za to ji královna víl vypoví z její říše a stává se z ní divá žena, polednice. Ostatní divé ženy se už těší, jak jejího syna utancují k smrti. Rosava však doufá v lásku Dorotky, která jediná může zachránit jeho i ji samotnou. Naposledy však žádá svou paní Lesanu, aby jejímu synovi i jeho lásce pomohla z vězení. To se stane.

Jednání třetí

Ve třetím jednání se Švanda opět setkává s Vocilkou, se kterým se nakonec udobří. Dorotka s Kalafunou se vrátí domů. Doma na něj čeká rozzlobená žena Kordula, která se obměkčí, až když Kalafuna zaštěrchá pytlíkem s tolary. Mezitím Švanda je zklamán světem a uvědomí si, o co všechno přišel a dal se na hýření. Když tedy přijde ke Kalafunovi za Dorotkou, nevede si dobře. Dorotka zklamaná Švandovým chováním ho již nechce milovat. Zoufalý Švanda tedy ve vzteku řekne, že bude hýřit a ještě víc špatně žít, aby dřív umřel, a uteče. Dorotce se zjeví Rosava coby divá žena a vybízí ji, aby odložila svůj hněv a raději zachránila Švandu, který se žene do záhuby. Ten neví, jak si získat zpět Dorotčinu lásku, a tak se zase nechá napálit Vocilkou. Ten mu poradí, aby o půlnoci nasbíral omamné kvítí na popravišti, kterým může získat každou dívku, které se kvítí dotkne. Švanda s Vocilkou cestou potkají starého Tomáše, který je varuje. Oba ho ignorují a pokračují dál. I Dorotka se setkává s Tomášem, od kterého zjistí, jak může Švandu zachránit. Dudák přichází na popraviště, kde na něj již čekají divé ženy, uvedou ho do kola a on musí hrát. Odbíjí půlnoc a zjevují se duchové. Tu se objeví Dorotka a se zvoláním: „Ve jménu Páně!“ vběhne do reje duchů a nebohého Švandu z něj vysvobodí. Obejmou se. Švanda prokleje dudy, které mu způsobily tolik problémů, čímž je zbaví jejich kouzla. Přichází Vocilka, který se údajně ztratil a hned se začne vtírat do Švandovy přízně, ale ten však jeho služby již nechce a posílá ho pryč. Pantaleon tedy odchází a s sebou bere i dudy v domnění, že mají stále svou kouzelnou moc. Zjeví se Lesana s Rosavou. Lesní panovnice Rosavě navrátí podobu víly, jak slíbila, za to, že láska jejího syna a Dorotky zvítězila.

A to je konec, milé děti. Dobrou noc! :)

Jsem Pottermaniak!

Díky "volnu", které mám, jsem se pustil do četby Harryho Pottera v každé volné chvilce [není jich mnoho]. Vždy asi hodinu před spaním, během obědové pauzy, na záchodě [dneska jsem si tam přeseděl nohy - máme v divadle hrozně nepohodlné záchodové mísy:(], když někde sedím dobu delší než krátkou.
A něco vám povím ... je to hrozně napínavý, jak se tam furt něco zvrtává, jak umíraj lidi, jak se Harry furt tváří, jako by sežral rozum vesmíru ... a taky mi tam chybí obrázky. V Koralině jich bylo hodně, hlavně pro vyjasnění některých věcí ... třeby matka s knoflíky byla hodně podstatná. Ale v Potterovi nenajdete žádnej ... přiznám se, že jsem se teď musel do knížky mrknout, jestli náhodou nekecám ... a vážně nekecám. Takže, vážené nakladatelství Albatros ... vkládej do svých knih aspoň nějaké obrázky. Děti to potěší a mě taky!
Nazdar! ... musím číst ... :)

Čekání na Harryho

Za hodinku a pár minut začne slavnostní "půlnoční" premiéra filmu Harry Potter a Fénixův řád. Čekám tedy v práci do doby, než budu vpušten se spoustou dalších "potteromaniaků" do sálu, usadím se a snad se vžiju do děje, který bude, obávám se, mnohdy naprosto odlišný od literární předlohy. Přesto se těším. Ta atmosféra kolem toho mě prostě vždycky dostane. A nebudu sám, dva lístečky jsem předal, a zároveň si tím zajistil společnost, novomanželům a přátelům Vodičkovým, jimž jsem byl včera na svatbě [originální svatební dar, že?:)] a Barušce, sestře od ženicha a mojí kamarádce z dob dětských her a radovánek. Vybral jsem verzi v původním znění s titulky, protože představa, že Harryho, kterého zrovna moc sice nemusím, ale ..., dabuje Vojta Kotek, jde mi mráz po zádech, a já prostě chci slyšet Brity, jak si to hezky spíkují po anglicku. Je to autentičtější. Takže proto tato volba. A dojmy z toho samozřejmě sdělím v nejbližší době:)

Dnes jsem se dozvěděl "stručný obsah a "body count" [děkuji Janině za opravu:)] literárních hrdinů" sedmého, posledního dílu Harry Pottera s názvem HP a Deathly Hallows. Kdyby vás tedy zajímalo, co se vlastně bude v "Sedmičce" dít, mrkněte SEM [ale nikomu to neříkejte:)].

Harry Potter and the Deathly Hallows [obaly knih]

Café s Magorem

Po čistce na ICQ se kupodivu neozval nikdo ze smazaných. Z toho vyplývá zcela jasně, že promazání mělo svůj efekt. Probral jsem se tím vším a vyloučil tak hromadu kontaktů, které již byly "mrtvé" pro mou budoucnost. Zase kus práce za mnou.
Včera večer v HaDi hostoval v cyklu "Café" duchovní zakladatel Plastic People of the Universe Ivan "Magor" Jirous. Garde mu dělala zpěvačka a kytaristka Dáša Vokatá. Jejich mluvčím byl Jaroslav Erik Frič, zakladatel nakladatelství Vetus Via. S Erikem jsem si potykal [mimochodem, je hrozně vtipnej:) viz jeho komentář pod přiloženou fotkou], protože má prý rád lidi, kteří nosí peníze [já shodou okolností donesl oběma umělcům honoráře:)], daroval mi sbírku Magorova mystická růže, Magor mi ji podepsal a já odešel spokojený. Má knihovna se tedy opět rozrostla.

J.E.F. (na snímku) při prvém střetnutí s touto momentkou pravil "cítil jsem vždycky veliké spříznění s lidmi tělesně - i duševně - deformovanými, ale zde se poprvé dovídám, že jsem evidentně hrbatý a šilhavý - říká se někde "pidlooký" - jen ta žebrající levá ruka mi připadá zcela autentická".

Po Café jsem si dal sraz s Radem a původní plán, abychom se vydali na přehradu sledovat přerostlé prskavky, jsme změnili na klidné posezení v prázdné kavárně. Dali si něco dobrého, popovídali a pak šli domů. Díky mým pozdním příchodům domů se doma s nikým nesetkávám a protože nemusím brzo vstávat, tak ani ráno nemám příležitost dozvědět se novinky. Upřímně? Nechybí mi to.
Dnes dopoledne se v Brně objevila Lionka. Radosti jako na Starém bělidle. Sice jsem trochu nestíhal, ale nakonec jsme stihli zajít do slavné "Vačice" na obědový salát s kuřecím masem a poté jsme se přesunuli na jednu kofolu do PoDobrazů. Sdělili jsme si novinky, dojmy a pocity a už byl zase čas jít. Protože je poslední den v měsíci, jako pracující jsem si musel vyplnit svůj výkaz, podepsat jej a už teď se těším na desátého, kdy se mé celokvětnové snažení zúročí na výplatní pásce. A pak už jen čtrnáct dní a začnou divadelní prázdniny. A já si je hodlám užít, protože tahle sezóna byla maximálně vypráskaná. Už, aby to bylo.

Jeden moc povedený obrázek Ivana Magora Jirouse :) - vypadá dostatečně drsně :)

PS: Konečně se mi do rukou dostaly peníze za to přepisování besedy o duálním systému médií. Ještě teď se mi o tom v noci zdá a probouzím se zpocený. Za vydělané peníze jdu hned zítra, tedy v pátek, koupit sobě batoh a CD od Čechomorů [jedna taková nostalgická vzpomínka na mé poprvé ... a hrál nám k tomu právě Čechomor a jeho Proměny:)].

LiStOVáNí s Fulghumem

Přijel k nám do divadla ten spisovatel, co se všechno podstatné naučil v mateřské školce. Jeho první knížka, která se mi dostala ještě v letech gymnaziálních do rukou a zanechala ve mě krásné vzpomínky plné dojetí i úsměvu. A tak se mi poštěstilo vidět na vlastní oči tohoto bělovlasého pána s brýlemi ala Harry Potter. Během scénického čtení a následné diskuze čtenářů a návštěvníků se spisovatelem se ze sálu rozléhal smích bavících se lidí. Párkrát jsem se byl podívat, co se v sále děje a smál se taky. Byl to příjemný večer, i když zpočátku to vypadalo velmi hekticky. Dostal jsem do rukou divadelní fotoaparát, abych pořídil aktuální snímky úspěšného scénického čtení. Navíc jsem byl vybízen k fotografickému umu, neboť prý mé momentkové snímky budou předány do novin a budu pod nimi podepsaný jako jejích tvůrce. Konečně zase trocha slávy! Ale po několika pokusech o zabrání mistra cechu spisovatelského se ozvaly baterie, že dochází šťáva a foťák se vypnul. A tak mám po slávě:) Ale našla se i pozitiva. Má knihovna bude teď bohatší hned o dvě publikace. První je tedy ta, která mi dala poznat tohoto autora [Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce - All I Really Need to Know I Learned in Kindergarten] a jeho smysl pro vnímání světa a druhou jest ta nová, kvůli které probíhá tohle autogramiádové turné [Co jsem to proboha udělal? - What On Earth Have I Done?]. A mám co číst. I s autogramem! :)

Robert Fulghum "osobně" :))

A info o dalších kulturních akcích cyklu scénického čtení na stránkách LiStOVáNí. A navíc jsem zjistil, že organizátor těchto akcí je v podstatě náš soused :) Haluz! :) A to jsem si myslel, že z toho Zapadákova nemůže být nikdo iniciativní :)

Témata

Jako všude, tak i zde je možnost si pro jednotlivé články vybrat "témata" [okruhy, sekce či jak jinak si to kdo nazve]. Výhodou blogspotu je fakt, že si k jednomu článku můžete vybrat víc než jedno téma. Což pak zjednodušuje zařazení článků, když si autor není jistý. A to se stává celkem často:) [v mém případě]

Pokusím se přiblížit jednotlivá "oddělení", když dovolíte.

[akt]uálně - myslím vypovídá samo o sobě. Novinky, čerstvé zprávy přímo z "mikrovlnky" ... prostě cokoliv, co se bude dít nového a zásadního [nebo se mi to tak aspoň bude zdát]. Uznávám, že někdy jsou mé aktuální problémy zanedbatelné oproti například problematice globálního oteplování. Pokusím se být ... "objektivní" jak to jen nejvíc půjde.
as you like it - zjistil jsem, že nevím, jak jinak pojmenovat téma, kde by se čas od času objevilo něco "pro oči", něco na pokoukání. Lionce jsem tehdy vymyslel pro tuto příležitost "mému oku lahodí", ale pro mne samotného nezbylo nic než anglická terminologie - proto as you like it [jak se vám líbí] [což mi připomíná, že se z tohoto blogu stává tak trochu česko-anglický zápisník a to jsem na tom s angličtinou příliš neslavně:)]
filmánie - všechno o mých postřezích ze světa filmu, nově i ze světa seriálů [seriálománie by zněla divně, a když už se obojí točí na filmovou pásku, tak proč to rozlišovat jen kvůli délce trvání? Navíc seriály kompletně jsou mnohem delší než film!].
jak na věc? - asi nepůjde o recepty do kuchyně či rady v oblasti technické. Uznávám, že tyto oblasti mi byly z neznámého důvodu odepřeny a utajeny a tak vařím jen tehdy, když je nouze nejvyšší, hlad značný a finanční stav katastrofální. Jedinou podmínkou jest nutnost přítomnosti základních surovin, abych pak mohl uvařit rýži a udělat si ji třeba s kečupem a tatarkou [a říkejte si, co chcete, já to mám rád!]. Jde tedy o téma víceméně neurčité, neidentifikovatelné a líbí se mi jeho přítomnost zde, tak proto... :)
letem netem - člověk tak sedí u počítače, občas na něco klikne, občas mu někdo něco pošle a hned máte inspiraci a námět k tomu podělit se s dalšími o věci, informace, obrázky či videa, která jsou vtipná, strhující či prostě stojí za vidění. Tak o tom všem by mělo být "letem netem".
let's talk about - A tak vznikl nápad na novou rubriku Let's talk about. Inspiraci k názvu mi byla písnička, jejíž refrén se mi neustále motá kdesi v končinách mého mozku a v nečekaných chvílích (nejspíš ve chvíli, kdy se domnívá, že potřebuji využít svých znalostí angličtiny) se vynoří a už to jede ... "Let's talk about sex". Psát bych chtěl o lidech, o věcech, o pocitech ...
literárno - navazuje na starou tradici z původního blogu [podobně jako melodično v novém kabátě - soul music]. Cokoliv, co stojí za napsání - recenze, fejetony, glosy či jiné žurnalistické pamflety. :)
love actually - věřím, že srdečních záležitostí bude poskrovnu, tudíž by vlastně nemělo smysl toto téma zakládat, ale třeba se pletu. Navíc si myslím, že o vztazích [nejen partnerských] by se mluvit mělo. Jsou podstatnou složkou našeho života. Bez nich by byla nuda :)
my diary - jiná alternativa pro můj již zažitý "můj milý deníčku". Přešel jsem z klasického dětského [nebo spíš možná ženského] pojetí osobních poznámek zapisovaných pro pozdější roky či generace na dospělejší fázi [dalo-li by se to tak říct?].

A další nejspíš budou přibývat, tak vám je zde osvětlím co, proč a jak. Pokud na to nezapomenu.