Röyksopp - Remind Me

Jak jsem se nasral

Znáte to rčení, že: "Stokrát opakovaná lež se stává pravdou."? Uvažoval jsem i o určité transformaci na situaci: stokrát vyslechnutá reklamace si vyžaduje reklamaci. Lidé v dnešní době reklamují všechno. Je to asi módní hit. Netvrdím, že mnohé případy nejsou oprávněné, ale o to víc mne pobuřují hlouposti, na které si lidi stěžují.
To přeci nějak musí zanechat stopy ve vaší mysli, ve vašem vnímání okolí. A tak jsem se po dnešním výrazně náročném pracovním vyčerpání rozhodl, že již nebudu odkládat neodložitelné a sesmolil jsem emailem svou první reklamaci. Reklamaci poskytování internetových služeb, se kterou jsem ... vlastně nejsem spokojený. Ona rychlost 2000/350 kb/s má své kouzlo, pokud funguje jak má. Ale když mi testy rychlosti připojení v průběhu 14 dní jasně ukazovaly, že se slibované a především řádně hrazené hranici ani zdánlivě nepřibližujeme, došla mi trpělivost.

Uznávám, že jistým způsobem jsem na internetu závislý, protože jinak nelze vysvětlit mé záchvaty vzteku, když se stránka nenačte, neobnoví, neudělá, co po ní chci. Došlo to tak daleko, že na požadovanou stránku mluvím, přemlouvám ji, chlácholím ji, tvářím se na ni uraženě nebo ji nadávám poměrně nevybíravým způsobem. A ona za to přitom nemůže. Jenže jsou momenty a věci, které víte, znáte a stejně si to neodpustíte. Možná právě proto jsem rád, že bydlím sám. Kdyby mne tak někdo slyšel. O tom se mohu maximálně vyzpovídat zde a nebo ve zpovědnici, ale obávám se, že modlitbou "rychlost náš vezdejší, dej nám dnes ..." bych si spasení nezasloužil.

Rozhodl jsem se, že dám na radu starých středoamerických indiánů a budu jíst čokoládu. Tady už prášky nepomůžou :)

My favorite actor's

Ono jich je hodně. Možná zbytečně moc, ale z těch mladých, talentovaných se dá vybrat několik, kteří v návaznosti na práci skvělého fotografa vypadají ještě líp.
Upřímně, i já bych vypadal dobře, kdyby si mě vzal do parády třeba Martin Zeman ...

Tyron Leitso

Jake Gyllenhaal

Gael García Bernal

Brandon Routh

James McAvoy

Každý jiný a každý je prostě k sežrání :)

Armin van Buuren ft Sharon den Adel - In and Out of Love

---
jsem takovej písničkovej, poslední dobou :)

Christophe Mae - Ca marche

Zase něco, co mi utkvělo v hlavě. Zajímalo by mě, proč poslední dobou můj mozek neustále registruje a přehrává jednu písničku, dokud si k ní nevybuduji averzi a nebo dokud se neobjeví jiná, která ji jakoby přebije. Doufám, že to není z nedostatku sexu. I když souvislosti by se daly najít ke všemu a ke všem:)

lalalala la :)

PS: A navíc ten zpěvák prostě vypadá tak nějak ... teple :) nebo příliš sladce. Hlavně ty vrásky kolem očí jsou dost sexy:) [nikdy by mě nenapadlo, že nakonec budu na svém blogu popisovat "krásy" mužů, které mi imponují:) ... i když, proč ne?]

Christophe Mae

Fantazii se meze nekladou:)

Cine gay : "Curiosity of Chance" (extrait)
Uploaded by GayClic

Trekkies haleluja!

Oficiálně by měl "nový filmový díl" Star Treku přijít na česká filmová plátna 7.5. 2009. Přesto se vrátíme do "minulosti" seriálových Star Treků k posádce kapitána Kirka.

Z jediného dostupného traileru se dozvíte jedině jak ve svém hangáru [pokud nějaký vlastníte] můžete za pomoci většího počtu materiálu a pomocné síly svařit vlastní Enterprise.



Pokud však očekáváte nějakou akci, filmové postavy či přiblížení děje, máte stejně jako já smůlu. Ale filmové plakáty vypadají lákavě.

Sulu + Scotty [Simon Pegg]

Spock [Zachary Quinto] + Kirk [Chris Pine]

dr. 'Bones' McCoy [Karl Urban] + Uhura

A třeba se máme na co těšit ... já se rozhodně nechám překvapit. I když jsem zakořeněný fanoušek Jean-Luca Picarda nebo později Kathryn Janewayové. Ale Star Trek stále žije!!!

My favorite pet's

Od malička až do dnešních dní jsem byl "pánečkem" několika domácích mazlíčků. Psa nám rodiče odmítli koupit a dodnes jsem jim za to vděčný, protože díky mnohaleté zkušenosti by bylo jasné, kdo by se o něj musel starat. Bratr by to rozhodně nebyl.
Takže jsme měli doma tři křečky, které jsme všechny pojmenovali velmi originálně - Ferda. Odešel jeden, koupil se druhý. V mezičase jsme prázdné akvárko zaplnili vodní želvou, se kterou ale taková sranda nebyla. Přiznám se, že nejsem úplně jistý, jestli zesnula nebo měla jiný, alternativní konec - ale želví polévku jsme doma neměli, to vím jistě. Po želvičce jsme si vyprosil rybičky. Jména neměly. Stejně tak ani želva. Prostě to byly rybičky a želva.
Když jsme měli našeho posledního Ferdu, křečíka džungarského, bratr domů donesl 3 bílé laboratorní myšky. Prvotní odpor naší maminky byl nakonec překonán. Byly vážně sladké. A tak dělaly společnost Ferdovi v jednom akvárku. Bohužel ten z nich neměl stejnou radost jako my, tudíž mě v noci vzbudilo šílené pištění. Ukázalo se, že křeček je masožravec, který rád ozobává jiné živé tvory. Logicky by měl jít pryč křeček, protože byl v menšině, ale bohužel jsme museli dát sbohem právě myškám. Kde skončily, to nevím. Bratr je odnesl.
A tím naše historie domácích mazlíčků končí.
Abych kompenzoval tuto ztrátu, dostal jsem na Vánoce [v dobách mých středoškolských studií] od rodičů tamagotchi. Takže namísto studií jsem vychovával a podporoval evoluci nějakého digitálního hybrida. Pamatujete si ty vývojové linie?

Pro zopakování a z nostalgie:)

A potom, když se mi ten můj "Drobeček" několikrát pokazil, protože mu došly baterky nebo se nějak zasekl, našel své místo v popelnici. A těch promrhaných měsíců při uklízení exkrementů či neustálého si hraní.
Když jsem bydlel u tety, musel jsem se starat o jejího mazlíčka - pouliční směsku pojmenovanou Ťapka, Besina, Ejsina či Pluplínek. A tak jsem prožil 6 let teroru od tohoto rozmazleného psiska, které dělalo samé naschvály a hlavně mě omezovalo v mém životě.

A dnes? Bydlím sám. V bytě nemám žádného drobečka až na nějaké to hnízdo mravenců, určitě se tam objeví i nějaká Rybenka domácí [děkuji profesoru Jílkovi za hodnotné přednášky z biologie]. A aby mi to nebylo úplně líto, tak na mém oblíbeném sociální serveru Facebook.com jsem si "adoptoval" hned dvě zvířátka. Tvrdím, že Benji, to je můj první virtuální mazlík, je něco mezi kočičkou, pejskem, medvídkem a člověkem. Má krásné oči a je přeborník ve skákání přes švihadlo :)

Švihadlový expert Benji

A druhým je černé štěně labradora jménem Majlow [nevím přesně, jak se to píše, ale inspiraci jsem měl z filmu Maska]. Furt jenom spí, pije a neumí ani pořádně chytnout létající talíř, když mu ho aportuju. Ale to se naučí. A tady je, krasavec ...

[š]Moula Majlow :)

A to hlavní, proč to vlastně píšu je až tady. Určitě všichni znáte moly. Mol šatní nebo moučný. Já osobně v nich nevidím rozdíl, obojí mám tendenci rozplácávat mezi prsty. Jenže moje sousedka, postarší paní, je nejspíš považuje za roztomilé. A nebo o nich neví. Každopádně v naší společné předchodbě každý den musím unikat útokům asi padesáti molů, které nestíhám ničit. Zabiju jich 49 a druhý den jich je tam zase minimálně 20. Takový nepříliš vydařený pokus o lernskou hydru. Už vím, proč preferuji virtuální mazlíčky. Když se rozmnoží, prostě je vymažete a nemůže vás třeba otec Libor Halík nařknout z vraždy:))

Jak na to?

NÁVOD K LOVU KROKODÝLA:

Potřebujete: Matematické tabulky, traverzu, jablko, dvě pletací jehlice a příručku k lovu jelenů.

Nejprve se musíte posadit na břeh a začít si číst matematické tabulky. To je hrozná nuda, takže vás to uspí. Krokodýl poplave okolo, uvidí vás spát a vyleze na břeh. Cestou si ale všimne těch matematických tabulek a začte se do nich. Protože to je hrozná nuda, samozřejmě ho to uspí. Jelikož ten, kdo dřív usnul, se probouzí dřív, vzbudíte se dřív než on a vrazíte mu jednu pletací jehlici do oka. Krokodýl se probudí a začne vás honit. Běžíte, běžíte, a když už vás skoro má, odhodíte traverzu, takže jste lehčí a získáte zase náskok. Když už vás dohání, vyšplháte rychle na strom a shodíte jablko. Jelikož jablko nepadá daleko od stromu, spadne přímo na krokodýla a to ho zmate. Zatímco se rozhlíží, vrazíte mu pletací jehlici i do druhého oka. Protože pak vypadá jako jelen, postupujete dál podle příručky k lovu jelenů.

Já nevím, jak vás, ale mě to pobavilo :))

Dovolená a prokletý Facebook

Mám dovolenou.
Je to fajn. Každý v práci mi závidí. Obvykle to bývá čas k tomu někam jet, aktivně či pasivně odpočívat. Prostě bych se měl dovolenkovat.
Průšvih je, že nevím, co mám dělat s časem. Mám za sebou 4 dny volna a nebýt kamaráda Maxe, tak bych se tu ukousal nudou. Nikam nejedu, odpočívat umím asi jen půl dne. V divadle se taky nehraje.
Můj původní plán na výlet do Prahy či jiných měst po naší matičce vlasti nevyšel, neboť jsem zainvestoval (dle mého rozumně) do peřin, polštářů a povlečení. Bohužel jsem se tak připravil o možnost mít finanční rezervu na cestování. Takže celých 10 dní volna budu v Brně, vlastně už mám půlku za sebou. To už musím zvládnout.

Na Facebooku mi Max "doporučil" jednu takovou inteligentní ... nebo inteligenční ... hru Who Has The Biggest Brain? Ta hra mě zničí. Frekvenci, s kterou to doslova "pařím", by mi mohl závidět i zanícený Doomista (proč právě Doom? protože mne zrovna žádná jiná hra nenapadla:)). Dnes mám slabší den - nemůžu se přehoupnout přes mozek neandrtálce ... včera jsem na tom byl mnohem, mnohem líp. Ale ta vidina případného úspěchu a překonání svého nejlepšího skóre mne žene dál. Možná už rozumím pocitům gamblerům...

Já chci vyhrát! :)

Obsah ve 30 vteřinách

Jsou filmy, které prostě víte, že vás nebudou bavit. Z různých důvodů. Já nemám rád horory, fakt se tomuto žánru vyhýbám jak čert kříži. Ale když někdo naváže na toto téma a hodlá diskutovat, rád bych byl "v obraze". Ale jak přežít tu hrůzu a strach při sledování?
Je zde jednoduchý recept - The 30-Second Bunnies Theatre Library

Už vím, o čem je Texaský masakr motorovou pilou, jak skončí Fredie vs Jason a podobně:)) Tyhle informace jsou k nezaplacení a navíc, ten čas :))

House M.D. a jeho Theme song

Jak jsem se již zmiňoval, jsem takový mírně nadprůměrný fanoušek seriálu House M.D. Je sice pravda, že velký a podstatný podíl na tom má jednak britský herec Hugh Laurie, ale dalším, nikoliv malým důvodem je má sympatie s jeho "všetečností" a "sarkasmem". Je to můj velký vzor:)
A tak, když to tak sleduji s pravidelností nepravidelného zavlažování jsem si zalíbil onu úvodní znělku k tomu seriálu [ale tu původní ... páč jak jsem zjistil, tak na Nově - nebo kde to dávají - mají jinou znělku]. A tak mne dneska napadlo, že si ji seženu, stáhnu a budu se kochat ... a ejhle ... ukázalo se, že já tu písničku znám [ačkoliv je to neuvěřitelné, že by depony poslouchal něco jiného než Britney nebo Christinu či Madonnu]. Někdo mi ji pouštěl a měl k tomu, pokud si pamatuju dobře celkem velký proslov ohledně klipu, kterým je song opatřen. Jedná se o Massive Attack a jejich Teardrop.
A tak se chci podělit o tuhle hezkou písničku, z níž je vypreparovaná znělka k seriálu House M.D. ... poznáváte ji [vy, kdož sledujete originální znění]? :)



Takže příjemný relax ... :)

Lekce angličtiny

Přiznám se, že film Růžový panter mi v novém "kabátě" voní asi jako rybízový juice po měsíci vystavení slunečnímu záření. Prostě to smrdí. Nepovedené předělávky se objevují na plátnech kina pravidelněji než povánoční slevy v McDonald's a právě Růžový panter se Stevenem Martinem patří mezi ně. Prostě, na Petera Sellerse mít nikdy nebude. Zaostává tedy hooodně ve stínu. Bohužel. Ale je zde jedna scéna, která mne baví. A je to "degutantní" lekce angličtiny ... :) prostě, I would like to buy a damburger :)



A po zítřejší písemce se opět ozvu ... s něčím osobnějším, třeba :)

Ano, třídím odpad

...a nikoliv proto, jak například uvádí herec Městského divadla, Zdeněk Junák, že se u toho pěkně projde [beztak to má určitě u baráku], nebo třeba náš hejtman Standa Juránek, který zase říká, že jich je doma 6 a třídí o sto6 [to je nefér, podvádí, páč na to není sám jako já], ale činím tak proto, že mi to najednou připadlo jako skvělá věc, doma jsme nic takového nedělali, a navíc, díky tomuto faktu chodím s odpadky mnohem méně. Je to děsně praktický. Vážně!

K tomu ke všemu mám ty popelnice na sklo, papír a PET láhve kousek od baráku, tudíž kde je problém? Jen asi v tom, že třeba papírovou popelnici [ona není vyrobena z papíru, jen je na papír:), proto jí říkám papírová] vyvážejí hrozně málo a tak je permanentně plná. Takže, kdyby se mne zeptalo Brno, jestli třídím, hrdě bych odvětil, že ano.
Mám tedy doma dvě igelitky a jeden odpadkový koš, do kterého házím vše, co nejde třídit. Třeba včera jsem koupil v Bille loupací párky, že si je udělám s fazolemi. Jenže až při bližším ohledání jsem zjistil, že se jedná o loupací párky, u kterých nemám jasno, zda se loupou před vařením nebo po a navíc hrozně chemicky smrdí. A tak jsem na to šel formou pokus - omyl. Jeden párek jsem oloupal, druhý neoloupal a třetí napůl. Ani tenhle pokus mi nepomohl, neboť oloupaný párek získal ve vařící vodě barvu larvy mola, neoloupaný párek zase nešel oloupat, protože to, co by se za běžných okolností mělo jmenovat maso [a ruku na srdce, tohle vidělo maso leda tak z Pendolína, které zrovna nemělo poruchu a nikde nestavělo], nešlo od obalu oddělit. A třetí, poloviční oloupaný párek už nenašel pochopení pro mé nervy a tak šlo všechno do koše netříděného. A s tím i moje večeře a 42,- Kč. Takže pro příště ... jenom Striptérky s obalem popsaným lascivním sloganem: "Svlékni mě!" Mám v tom jasno. A že už jsem se jich nasvlékal ... ehm ... těch párků, samozřejmě.

Přání od kofolového Honzi Plouhara

Jo, tak Jan Plouhar, herec v angažmá Činoherního studia v Ústí nad Labem, má mé sympatie. Nejen, že dobře hraje, ale navíc i dobře vypadá ... a když mi došlo přání od neznámého odesilatele s tím, že kromě mého oblíbeného nápoje Kofola na mne promluvil Honza, byla radost ještě větší.

Takže bych rád poděkoval neznámému/neznámé, samozřejmě, že vím o tom, že jsem tlustej, a že je to problém, který v tuto chvíli nejvíce trápí nás, frajery v Brně. Chci slíbit, že se pokusím jíst méně čokolády ... ale proboha živého ... nenuťte mě jíst nebo nedej bože pít skořici. Díky za pochopení ...

A zde je to PŘÁNÍ OD ANDĚLÍČKA!

Golden Compass

A na tenhle film se těším do kina. To jenom, abyste to věděli ... a taky, abych dal o sobě vědět, že ještě žiju [což některé může štvát, jiné těšit - rozdělení do obou táborů jest na vašem uvážení:))].

...

...

A ještě nějaký obrázek ... páč já obrázky rád :)


...

Internet domů

Internet domů? Ale za jakou cenu? :)
A včil mi poraďte, co bych měl vzít, abych neprohloupil. Páč já prostě nevím. Využít neomezená data, ale pomalejší a nebo omezená data, ale rychlejší? :) Díky za věcné připomínky :)

clipped from zrnko.net Název Download Upload Agregace Data Cena Internet DialUp 64 Kbit/s 32 Kbit/s 1:4 ∞ 200,– Kč Internet Mini 256 Kbit/s 128 Kbit/s 1:8 ∞ 300,– Kč Internet Standard 512 Kbit/s 256 Kbit/s 1:8 ∞ 400,– Kč Internet Speed 768 Kbit/s 256 Kbit/s 1:8 ∞ 500,– Kč Název Download Upload Agregace Data Cena Internet DataMini 512 Kbit/s 256 Kbit/s 1:8 4 GB 300,– Kč Internet DataStandard 1024 Kbit/s 512 Kbit/s 1:16 8 GB 400,– Kč Internet DataSpeed 1536 Kbit/s 512 Kbit/s 1:16 16 GB 500,– Kč

Jeff Dunham's Achmed

Vzpomínám si na doby, kdy mne děsily loutky, protože jsem ve svém útlém věku zkoušel trumfnout svůj strach a sledoval "déčkový" [pro debily] horor na pokračování Dětská hra. Nenáviděl jsem všechno, co bylo větší než panenka Barbie a panáček Ken. Mé sestřenky měly doma velkou panenku, doslova pannu, s velkýma očima, které velmi připomínaly právě Chuckie. Postupem času jsem se ještě několikrát snažil překonat děs a hrůzu, což do dnešní doby považuji za hlavní problém. Natolik mne to všechno děsilo, že se bojím mrtvol, pavouků, panenek, nožů, popelnic, velkých igelitových pytlů, žiletek, srpů [s komunismem to nemá shodou okolností nic společného:)] a kos. Když jsem měl navíc ještě možnost vidět horor, kde vraždila břichomluvecká loutka - dodnes si vybavuji ty velké oči, které vypadaly násilně a vražedně, tu hubu coby klapačku, jak zlověstně něco žvaní ... brr ... zanevřel jsem na hračky. Až do teď ... Achmed - mrtvý terorista mě dostal ... SILENCE!!! I kill you! :))

Příjemnou zábavu :)

Infernal

Ne, vážně nejde o PC hru [i když shoda jména je na místě, ale jestli bylo dřív kuře nebo slepice, to nehodlám řešit]. Především na tyhle věci nejsem, protože mám úžasný dar propadnout tomu, věnovat tomu všechen svůj volný i jiný čas, a to uznejte, že v mém věku je už tristní. Infernal je dánská hudební skupina čítající především blonďatou zpěvačku Linu a metrosexuálního hezouna Pawa.
Jejich poslední album From Paris to Berlin mám doma. Shodou okolností jsem na ně narazil někde na Youtube [hádám, že to bylo v souvislosti s klipem od September], kde mne zaujali a tudíž jsem si sehnal i zbytek toho, co v tomhle albu vyprodukovali. A líbí se mi to. Je to příjemný elektro-popík, někdy taneční, jindy pomalý, citlivý.
Díky Wikipedii jsem se o nich dozvěděl víc než na jejich oficiálních stránkách, které většinou nefungují, což je škoda. Obsahují totiž celkem hezké [i když zbytečně velké] promo fotky k poslednímu albu From Paris to Berlin. A tady nadhodím tři moje oblíbené písničky z Youtube:

Ten miles


I won't be crying


Self control


Věnováno Jiříkovi :-)

Čekání na Harryho

Za hodinku a pár minut začne slavnostní "půlnoční" premiéra filmu Harry Potter a Fénixův řád. Čekám tedy v práci do doby, než budu vpušten se spoustou dalších "potteromaniaků" do sálu, usadím se a snad se vžiju do děje, který bude, obávám se, mnohdy naprosto odlišný od literární předlohy. Přesto se těším. Ta atmosféra kolem toho mě prostě vždycky dostane. A nebudu sám, dva lístečky jsem předal, a zároveň si tím zajistil společnost, novomanželům a přátelům Vodičkovým, jimž jsem byl včera na svatbě [originální svatební dar, že?:)] a Barušce, sestře od ženicha a mojí kamarádce z dob dětských her a radovánek. Vybral jsem verzi v původním znění s titulky, protože představa, že Harryho, kterého zrovna moc sice nemusím, ale ..., dabuje Vojta Kotek, jde mi mráz po zádech, a já prostě chci slyšet Brity, jak si to hezky spíkují po anglicku. Je to autentičtější. Takže proto tato volba. A dojmy z toho samozřejmě sdělím v nejbližší době:)

Dnes jsem se dozvěděl "stručný obsah a "body count" [děkuji Janině za opravu:)] literárních hrdinů" sedmého, posledního dílu Harry Pottera s názvem HP a Deathly Hallows. Kdyby vás tedy zajímalo, co se vlastně bude v "Sedmičce" dít, mrkněte SEM [ale nikomu to neříkejte:)].

Harry Potter and the Deathly Hallows [obaly knih]