čtvrtek 22. května 2008

Kolik stojí jízdenka vlakem?

Když jsem byl minulý víkend u rodičů doma, neboť jak tomu již příroda chce, i tráva roste rychleji než platy našich politiků [což je vlastně dobře:)]. A protože není nic horšího na pohled, než neupravená, zarostlá zahrada, jezdíme s bratrem brigádničit na zahradní galeje. Čeká nás sekačka na trávu bez pojezdu, asi 1000 m2 zelené pláně, skvělý oběd, servis až pod nos a taky možnost vypadnout na chvíli z Brna.

Kromě nostalgických vzpomínek během procházení starých skříní, které téměř praskají pod objemem všech věci, jež nikdo nikdy nevyhodil, protože prostě nikdy nevíte, kdy se to bude hodit, jsem našel i desky s angličtinou pro středně pokročilé. A zahořel jsem v touze zdokonalit se v jazyce, který mi sice není mateřským, ale je tím jazykem, který, pokud neumíte, tak to moc daleko nedotáhnete. Moje maminka mi od útlého dětství neustále mluvila do duše, abych se učil a mluvil, aby ze mne něco bylo. A já ji neposlouchal a dopadl jsem takhle :)
Odvážil jsem si tedy domů vzít první 4 lekce s tím, že se budu učit. Je nutné utužovat znalosti, ačkoliv jsou matné, nestabilní a mnohdy pofidérnější než sociální dávky pro Jiřího Čunka. A tak jsem si doma před spaním otevřel první lekci, abych se dal do cvičení. Audiokazety, které k tomuto kurzu patří jsou již mimo svou éru, neboť postrádám cokoliv, na čem bych si je mohl pustit ... leda na prstech. Ukázalo se však, že tématicky první čtyři lekce spadají do oblasti, kterou nyní téměř nevyužívám. Tudíž nemusím znát věty typu: "Kde je jídelní vůz?", "Kdo řídí tento vlak?", "Jaká je nejbližší stanice?" nebo "Došlo ke srážce dvou nákladních vlaků." Vzpomněl jsem si na frázi z dob střední školy, která naprosto postrádala důvod, abychom ji museli znát "Jaká bláznivá představa, když vám nad hlavou plavou ryby!"
A tak mé snahy o proniknutí do tajů angličtiny opět odešly po svých ...
Bye, bye :)

Žádné komentáře: