Difficult Times

Včera se u nás doma objevil na "kávičku" strýc Véna. Pro mne to byla nečekaná situace, přesto jsem vydržel celých dvacet minut poslouchat příběhy "z mechu a kapradí", konkrétně z vesnického prostředí o úspěšné sklizni česneku, špatným tuřínům, ještě horším švestkám a podobně a vůbec mi "nepřipadalo" vtipné, když strýc vykládal a moje maminka reagovala citoslovci jako "jasně", "hm" a podobně. Takže ho poslouchala asi podobně jako já. Má touha mamince ukázat nový fotoaparát musela počkat, až strýc odejde. Odhadl jsem, že on, jako mocný a zkušený fotograf, který zaznamenává i stav růstu trávy, by mne za mého "mazlíka" nepochválil a jistě by konstatoval, že jsem si koupil šunt. Ať si myslí, co chce!

Bratr mi vrátil zapůjčený telefon, protože ten svůj půjčil kamarádovi a až doma mu "došlo", že vlastně není mobilní. A když mám já ty tři přístroje, tak že bych mu jeden mohl zapůjčit. Při následném mazání odeslaných zpráv jsem se nad bratrovými SMSkami pozastavoval a nevěřícně četl. Adresáty z toho moc vypozorovat nešlo, ale obrázek by si o bratrově zoufalství udělal každý. Dneska jsem se dozvěděl od bratra, že už je na čase, abych se odstěhoval, protože by mi jinak musel rozbít držku. Tak jsem se zasmál a pokročil zase o fous s balením. Končí měsíc, já bych měl mít už většinu věcí ve stěhovacích krabicích a nemám. Nevím ještě pořád, kdy se budu moct nastěhovat, kolik přesně budu muset platit nájem, komu ho platit, co všechno mi tam zůstane, kde budu muset dohledat zbytek [třeba pracovní stůl!] vybavení. Ale jinak mám rád hektické dělání věcí na poslední chvíli, to je moje ...
Můj šéf je už zase nezvěstný. Před prázdninami toho nasliboval a máme za sebou měsíc a od něho nic. Kdybych měl spoléhat na to, co mi slíbil, asi bych se musel jít pást na louku.
A k novinkám patří fakt, že bych měl od zítřka začít dělat v kavárně. Sice nebudu v té, kde je ten sympatický číšník, z kterého skoro padám na prdel [kvůli jeho očím :))], ale mezi lidmi budu a vypadá to tam velmi slibně. Kéž by mi tahle brigádka vydržela přes rok ... bych možná měl občas i na nějaký dárek, kofolu ... a nebo víkendový relax mimo Brno. Takže šup, šup ... do Domu pánů z Kunštátu :)