neděle 28. září 2008

Na místě za 700,- Kč

Za celou dobu mých studijních let mne vychytal revizor v šalině [tramvaji] jenom jednou. Tehdy navíc vyprchala platnost mé šalinkarty [pro Pražáky: lítačky] o jeden den, což se mi stalo osudným a mou peněženku to ožebračilo o 500,- Kč.
Po odeznění "songu" Už mi lásko není dvacet let, ani dvacet pět ... došlo k tomu, čeho jsem se bál. Studentské výsady a slevy šly k šípku. Stejně tak i zvýhodněná cena šalinkarty. Když mne poprvé chytili v červenci, dost mě to vyhodilo z míry. Tehdy se můj výlet za kamarádkou prodražil o 700,- Kč. Ti mizerové zdražili! Bylo to v době, kdy se mi to hodilo pramálo. A tak jsem si poté dával pozor.
Jenomže v pátek mě dostali znovu. V dokonale přichystané pasti.
Autobus o půl dvanácté stojící na Malinovského náměstí, který jel mým směrem. Bylo to divné. Přesto jsem rád využil možnosti volného prostředku. První zastávka uběhla v pohodě. Jenomže najednou autobus dojel k davu mužů, z nichž 2/3 byli členové městské policie a zbytek opět výrazně nevýrazní pánové z revizní kontroly. Naběhli do autobusu, jako kdyby se tam převážel terorista nebo překupník drog, všechny a všechno zablokovali a dali se do práce. Nemělo smysl si něco vymýšlet. Bylo to tak rychlé, že jsem jen vytáhl občanku. A mám to zase za 715,- Kč. Už se mi ta jízda na černo nevyplatí.

Ale překvapuje mne jedna věc. Že jsem nezačal přemýšlet nad tím, jak půjdu a koupím si šalinkartu. Uvažoval jsem nad tím, jak přechytračit DPMB. Nápadů bylo několik, ale "nejlepší" byl, že bych si nechal udělat falešnou občanku na falešné jméno. Upřímně ... levněji by určitě vyšla šalinkarta předplacená na 10 let dopředu, ale když ono to postrádá ten úmysl přechytračit revizora.
Od zítřka jdu vydělávat na pokutu. A je mi jasné, že to kolo, které již rok toužebně očekávám, že ho teta odzimuje, mne zachrání od případných dalších pokut.

pátek 26. září 2008

New photo's






Pro někoho nové, pro jiné již "starší" záležitost.
Poděkování patří kombajnovi ... že si udělal čas:)

čtvrtek 25. září 2008

Trekkies haleluja!

Oficiálně by měl "nový filmový díl" Star Treku přijít na česká filmová plátna 7.5. 2009. Přesto se vrátíme do "minulosti" seriálových Star Treků k posádce kapitána Kirka.

Z jediného dostupného traileru se dozvíte jedině jak ve svém hangáru [pokud nějaký vlastníte] můžete za pomoci většího počtu materiálu a pomocné síly svařit vlastní Enterprise.



Pokud však očekáváte nějakou akci, filmové postavy či přiblížení děje, máte stejně jako já smůlu. Ale filmové plakáty vypadají lákavě.

Sulu + Scotty [Simon Pegg]

Spock [Zachary Quinto] + Kirk [Chris Pine]

dr. 'Bones' McCoy [Karl Urban] + Uhura

A třeba se máme na co těšit ... já se rozhodně nechám překvapit. I když jsem zakořeněný fanoušek Jean-Luca Picarda nebo později Kathryn Janewayové. Ale Star Trek stále žije!!!

středa 24. září 2008

24/9/2008

- návštěva revizního technika na plyn proběhla ráno a proběhla rychle, věcně a k mé spokojenosti. Teď jen počkám, než vyhotoví svou zprávu. Poté si domluvím "kominíka", aby se mi mrknul na kamna a mohl bych spokojeně a bezstarostně topit. Kéž by!
- namísto příchodu do práce bylo mé dopoledne již předem zarezervované pro vstupní školení pro nové zaměstnance. Školící místnost je v jiné budově na jiné ulici, která je ale blíž. Tajně toužím pracovat tam. Je to tam velké, majestátně se tyčící do oblak a jsou tam oddělení, která mají, když už nic jiného, tak lepší platové ohodnocení.
- kolegyně na školení dělala neustálý bordel, ale vždycky se to svezlo i po mě, protože jsem seděl vedle ní. Ale aspoň nám to uteklo. Přesto mi to školení přišlo zbytečné.
- bratr dokázal nemožné. Jeho poslední a jediné ultimátum na jeho hráčskou vášeň vzalo za své, když dnes obdržel doplatek své výplaty. A maminka splnila, co slíbila.
- dnes má moje maminka narozeniny. Náš společný hovor po telefonu byl smutný až slzavý. Těžko se mi přálo k tomuto jubileu, když jsem věděl, jak je nešťastná.
- a něco na odlehčení: od včerejška mám díky fotografickému umění kombajna nové fotky - upřímné díky a obdiv:)

neděle 21. září 2008

My first kiss

Věřím, že jsem romantické povahy.
Doufám v naplnění mých romantických ideálů.
Jsem idealista nebo naivka?

Stačí, abych se podíval na nějaký film, ve kterém je romantika, happyend i špatný konec a motá se to kolem lásky, milenců, zamilovanosti a něžnosti a já jsem v koncích. Prostě mě rozbrečí hromada momentů, ale nejsilnější jsou ty konce.
Největší problém mám u filmů s queer tématikou. Proč? Protože je mi to v rámci mých zážitků nejbližší. Nesmělé pohledy, nervozita před prvním polibkem, po níž následuje buď vášnivé líbání nebo zmatený útěk před tou "tvrdou" realitou.
Vždycky si pak vybavím svůj první polibek s klukem.

Já měl strach, on byl sebejistý.
Já byl nováček, on ostřílený mazák.
Já se klepal nervozitou, on zimou.
Stáli jsme před jeho kolejemi.
Byl poměrně chladný únorový večer.
Oba jsme hráli drsňáky.
Neměl jsem představu, jak to skončí.
Hrozně se mi líbil.
On mi chtěl jenom dokázat, že se v sobě pletu.
Povídali jsme si o všem možném.
Kvůli zimě chtěl jít "domů".
Ukecal jsem ho, že mu půjčím vlastní bundu.
Chtěl, abych ho zahřál já.
Nervózně jsem ho objal.
Sáhl mi na zadek. Ruce jsem mu oddělal.
Povídali jsme si dál.
Občas kolem někdo prošel, takže jsem si rozpustil své dlouhé vlasy.
Zima byla pořád větší - nebo mi to aspoň přišlo.
Chvílemi se naše tváře potkaly.
A při jednom z těchto setkání jsme se políbili. Dlouze.
Opřel mne o zeď, stále v objetí a líbali jsme se.
Bylo to mé poprvé. Poprvé s klukem.
Líbali jsme se skoro 2 hodiny.
Musel jsem poslouchat remcání ohledně mé nedokonale oholené tváře.
On odešel spát.
Já ještě chvíli zůstal a přemýšlel.
Nakonec jsem utekl.

It was awesome!