Termín finanční krize je v dnešní době asi nejčastěji užívané "neosobní" slovní spojení. Slyším to kolem sebe z rádia (které téměř neposlouchám), z televize (kterou nemám) a od lidí kolem mne.
Já od 16. prosince zažívám svou vlastní osobní finanční krizi. Osobně jsem se nikdy takhle bezmocně necítil. Zablokovaný účet, peníze zašité doma v peřináči jsem nikdy neměl a do výplaty bylo hodně daleko.
Včasné nezaplacení debetního kontokorentu mne dostalo do situace, kdy jsem chodil spávat s pláčem a s obavami, kdy mi kdo co odpojí, kdy mi kdo pošle nějakou upomínku a kdy se budu cítit jako totální houmlesák. Můj hlavní (v tuto chvíli už jediný) zaměstnavatel si dal načas s výplatou i se stravenkami, tudíž jsem od 2. ledna měl v peněžence jenom 60,- Kč.
Navíc teď v práci dávám nějaké hodiny přesčasů kvůli enormnímu zájmu zákazníků o naše služby. Odcházím z domu ráno, vracím se večer. Vyčerpaný, unavený a poměrně dost znechucený tím, jak lidé umí být zlí a vysávají energii.
Až dnes jsem byl schopný doplatit kontokorent, vyrovnat můj mínus, abych hned zítra zase mohl do mínusu padnout, a zaplatit všechno, co musím.
Kupodivu už v tuto chvíli, i když zatím své závazky nemám uhrazené, se cítím mnohem lépe než včera, kdy mi bylo hodně těžko. A to nás ta krize teprve čeká.
I když ... takové přerušení dodávky plynu v těchto poměrně mrazivých dnech by pro mne (stejně jako pro jiné zákazníky, kteří díky plynu mají doma teplo) znamenalo mrznout nedobrovolně v mém hnízdečku "lásky", přestože jsem si sliboval, že tomu už tak nebude. Budu jen doufat, že dodávky plynu budou bez omezení, protože jinak si můžu jít hodit mašli.
Já od 16. prosince zažívám svou vlastní osobní finanční krizi. Osobně jsem se nikdy takhle bezmocně necítil. Zablokovaný účet, peníze zašité doma v peřináči jsem nikdy neměl a do výplaty bylo hodně daleko.
Včasné nezaplacení debetního kontokorentu mne dostalo do situace, kdy jsem chodil spávat s pláčem a s obavami, kdy mi kdo co odpojí, kdy mi kdo pošle nějakou upomínku a kdy se budu cítit jako totální houmlesák. Můj hlavní (v tuto chvíli už jediný) zaměstnavatel si dal načas s výplatou i se stravenkami, tudíž jsem od 2. ledna měl v peněžence jenom 60,- Kč.
Navíc teď v práci dávám nějaké hodiny přesčasů kvůli enormnímu zájmu zákazníků o naše služby. Odcházím z domu ráno, vracím se večer. Vyčerpaný, unavený a poměrně dost znechucený tím, jak lidé umí být zlí a vysávají energii.
Až dnes jsem byl schopný doplatit kontokorent, vyrovnat můj mínus, abych hned zítra zase mohl do mínusu padnout, a zaplatit všechno, co musím.
Kupodivu už v tuto chvíli, i když zatím své závazky nemám uhrazené, se cítím mnohem lépe než včera, kdy mi bylo hodně těžko. A to nás ta krize teprve čeká.
I když ... takové přerušení dodávky plynu v těchto poměrně mrazivých dnech by pro mne (stejně jako pro jiné zákazníky, kteří díky plynu mají doma teplo) znamenalo mrznout nedobrovolně v mém hnízdečku "lásky", přestože jsem si sliboval, že tomu už tak nebude. Budu jen doufat, že dodávky plynu budou bez omezení, protože jinak si můžu jít hodit mašli.
4 komentáře:
casem si zvyknes. ja jsem si uz zvykla
zní to dost rezignovaně ... což mi k Tobě moc nesedí.
Ale, ale, nevěš hlavu, i chytré a hezké ženské s tím mají problémy najít partnera. A ty chytrý a hezký jsi takže šance jsou veliké...
Synku, je třeba zapnout levou mozkovou hemisféru na své záležitosti...to za tebe nikdo jiný neudělá jak jsi se mohl přesvědčit..práce je až na drhém místě za tebou. zdravím a držím palce..
Okomentovat