úterý 9. prosince 2008

My favorite actor's

Ono jich je hodně. Možná zbytečně moc, ale z těch mladých, talentovaných se dá vybrat několik, kteří v návaznosti na práci skvělého fotografa vypadají ještě líp.
Upřímně, i já bych vypadal dobře, kdyby si mě vzal do parády třeba Martin Zeman ...

Tyron Leitso

Jake Gyllenhaal

Gael García Bernal

Brandon Routh

James McAvoy

Každý jiný a každý je prostě k sežrání :)

neděle 7. prosince 2008

Shopping manie

Každý týden, minimálně jednou, se mi ve schránce objeví nějaký reklamní leták. Většina mých sousedů si schránky polepila, dle mého trochu nesmyslně a hlavně neesteticky, kromě jmenovek i štítky s oznámením, že letáky nechtějí. Beztak se jim to tam občas objeví, možná proto, že roznos těchto letáků neumí číst a nebo prostě jenom proto, že tam tu informaci o tom, že to nechtějí, mají.
Já propadl kouzlu letáků. Mými favority jsou Möbelix a Kaufland. Tudíž něco do bytu a do žaludku. Bohužel si tím na stranu druhou celkem zásadně masíruji svou představivost o tom, co bych si všechno koupil, kdybych na to měl.
Především pak vidím problém v tom, že si ty věci uchovávám v paměti na dobu, kdy peníze budou, abych si to pořídit mohl. Čímž se dostávám do bludného a nekonečného kruhu, protože počet věcí, které by se mi hodily, stoupá.
Na druhou stranu třeba katalog Ikea má pro mne jistým způsobem poněkud nesrozumitelně seskládanou nabídku, tudíž než bych tam něco našel, raději si tam zajedu sám. Bohužel se tím vystavuji mnohem výrazněji riziku nákupu toho, co mne zrovna osloví.

Pokud to tedy shrnu, postihuje mne občas nákupní horečka, která si žádá velké oběti na stavu konta. A v práci ne a ne přidat. Navíc vím, že Vánoce to nespraví a většinu dárků si nakoupím sám. Sám sobě. Jak vtipně poznamenala Ivanka, já mám nejspíš Vánoce celý rok.
Už nesmím ani na vánoční trhy, protože návštěva u mé kamarádky na jednom stánku s kovovou bižu mne přišla na 300,- Kč. Zato jsem si odnesl hezký a jako na mou ruku ulitý prsten z chirurgické oceli. No mám já to za potřebí? :)

úterý 2. prosince 2008

Nemám rád

Drobnosti, ale nejen je, které nemám rád.

Od 1.12. 2008 si Česká spořitelna účtuje 45,- Kč za hotovostní vklad na účet jiný než je ten váš. Naprosto nesmyslný poplatek, který má zmenšit množství operací na přepážkách v bance. Připadá vám tento krok normální? Spořitelně ano. V sobotu, když jsem na účet své maminky vkládal peníze, mne paní upozornila na tuto novinku a mě to tak vytočilo, že i když nebyla přímo viníkem, dostala karabáč. Na můj dotaz, co tahle banka ještě hodlá zpoplatnit, zda neuvažují ještě o zavedení mýtného na pobočkách, aby tím eliminovali počet klientů, mi odpověděla, že zatím ne.

Tudíž mne pak napadlo, proč nesepsat, co nemám rád. Navíc mi je trochu námětem i písnička od slavného brněnské "dívčí" hiphopové skupiny Čokovoko s názvem "Nemám ráda".

Nemám rád
- zbytečné poplatky za něco, co v podstatě nevyužívám nebo by mělo být samozřejmostí - třeba poplatek za WC ve Vaňkovce, poplatek za výběr peněz ze svého účtu, placení úroků z úroku
- horory, kde se objevují oživlé mrtvoly, masakry motorovou pilou, pinzetou, jehlou, sešívačkou, sekáčkem na maso, mlýnkem na maso nebo prostě jenom nějaká zmutovaná příšera (např. Hory mají oči) či zvíře (Slimák, Klíšťata, Arachnofóbie, Pavoučí teror). Asi nejstrašidelnější česká pohádka, kterou jsem vlastně nikdy neviděl jinak než přes prsty své ruky, je Panna a netvor.
- příliš mnoho lidí na nepříliš velkém místě, tudíž davová psychóza mne strhává pouze ve chvíli, kdy mě do ní onen dav strhne.
- hůlková komanda nastoupená před nákupními obchody ještě před otvírací dobou nebo jejich hromadné návaly do vozů MHD. Nevěřili byste, jak se se svou hůlkou umí zdatný důchodce ohánět.
- brečící batole či adolescent, z jehož breku je poznat, že si tím prostě vynucuje pozornost nebo si buduje svou vlastní rozmazlenou osobnost. A jejich rodiče to nechává víceméně klidné.
- vánoční nákupní horečku a předvánoční shon - jakmile je kolem příliš mnoho spěchajících lidí, dělá se mi špatně, je mi horko a můj tlak roste úměrně s počtem protivných kolemjdoucích
- když pracuji někde, kde informace jsou pro odvádění dobře vykonaného zaměstnání podstatné, ale informací se mi nedostává
- prokřupávání prstů, krků, zad, nohou, vazů, nosních přepážek (případně lámání kostí, vykloubení lopatek, jak tomu bývá nemálo v akčních filmech)
- nedochvilnost, nespolehlivost a nesoběstačnost - trocha osobní invence ještě nikoho nezabila
- nemám rád Václava Klause, Jiřího Paroubka, Mirka Topolánka, Tlustého, Škromacha, Béma, Kalouska, Zaorálka, Grebeníčka, Vojtěcha Filipa, Jiřího Čunka a taky Martina Bursíka. Abych to zkrátil, osobně si myslím, že bombový útok na poslaneckou sněmovnu by nás ušetřil kromě peněz ještě hromady veřejných akcí typu "Děkujeme, odejděte ..." a podobně.
- homosexuály, kteří si hrají na něco víc, kteří odsuzují jiné "minority" (třeba bisexuály) a kteří příliš deklarují svou orientaci navenek nejen svým vystupováním
- bezdomovce, povaleče, skinheady, cigány, neonacisty, ultrapravicové extremisty, anarchisty, fanatické věřící a žebráky (ale taky je to člověk od člověka)

A občas nemám rád to, co jsem. Ale už se s tím smiřuji.