pátek 25. července 2008

Musaka, švihadlo a práce

Pořád řeším ten problém. Práce mě baví.
Nejsem si jistý, jestli je to počáteční nadšení. Už tam straším celkem dlouho. Navíc jsou chvíle, kdy si zoufám, naříkám, nadávám a potom, po práci ... mám pocit, že to nakonec bylo fajn. Sice je to za málo peněz hodně muziky, ale je tady zase hromada výhod, které můžu využít.
V úterý mi maminka zavolala, že dělala musaku a že zbylo i pro mne. Musaka? Musaka! Přemýšlel jsem, jestli to náhodou není nějaká ryba, něco jako Pangeas (správně Pangacius). Znám přeci tu známou hlášku "Takhle nedokáže zaskočit ani musaka uvnitř v krku!" Moje maminka mne vyvedla z omylu. Tyto brambory zapečené se speciální masovou směsí (něco na způsob italského ragů) dle řeckého receptu byly po dlouhé době dokonalé jídlo, které jsem snědl s naprostým nasazením chuťových buněk a dostalo se mi stoprocentního uspokojení. Už vím, co si budu doma dávat jako "specialitu kuchaře".
Včera jsme s maminkou jeli nakupovat do Tesca. Ona, aby nějak potěšila mou sestřenku, která je novopečenou maminkou a tak pro jejich syna chtěla zakoupit něco praktického. Vybírala dlouho, což mne mezitím zavedlo do jiných oddělení, pokud to tak jde v tom našem nonstop obchodě říct. Můj původní plán zakoupit si rifle v Reservedu mne nakonec nenaplnil natolik, abych jej zrealizoval. V Tescu byly rifle, ale nebyla zkušební kabinka, která z technických důvodů nefungovala. Asi se jim pokazil závěs nebo zrcadlo. A tak jsem zamířil do sportu, kde mne zaujalo digitální švihadlo. Naštěstí včas zareagovalo mé svědomí a zakoupil jsem švihadlo obyčejné. Přeci jenom toho nenašvihám tolik, abych si to musel nechat počítat. Maminka se mi smála se slovy, co s tím prý hodlám dělat. Říkal jsem, že skákat, a pokud mě to nebude bavit, může se to hodit k věšení. I když, je to Tesco výroba a stálo to jen 50,- Kč. Obávám se, že k věšení to nebylo určeno. To by stálo víc.

středa 23. července 2008

Čtení

Mám problém. Nebaví mě číst ... knížku, kterou mám právě rozečtenou. Při těch dlouhosáhlých popisech věcí a míst a detailů mi jde hlava kolem a obvykle si nedokážu ani pořádně představit, jak ony popisované věci vypadají.
Tudíž Linie krásy, i když je s queer tématikou, s queer hlavní postavou pro mně nějak postrádá zajímavé a poutavé naladění. A já se u toho nudím. Asi se vrátím k fantasy :)

pondělí 7. července 2008

Jak na to?

NÁVOD K LOVU KROKODÝLA:

Potřebujete: Matematické tabulky, traverzu, jablko, dvě pletací jehlice a příručku k lovu jelenů.

Nejprve se musíte posadit na břeh a začít si číst matematické tabulky. To je hrozná nuda, takže vás to uspí. Krokodýl poplave okolo, uvidí vás spát a vyleze na břeh. Cestou si ale všimne těch matematických tabulek a začte se do nich. Protože to je hrozná nuda, samozřejmě ho to uspí. Jelikož ten, kdo dřív usnul, se probouzí dřív, vzbudíte se dřív než on a vrazíte mu jednu pletací jehlici do oka. Krokodýl se probudí a začne vás honit. Běžíte, běžíte, a když už vás skoro má, odhodíte traverzu, takže jste lehčí a získáte zase náskok. Když už vás dohání, vyšplháte rychle na strom a shodíte jablko. Jelikož jablko nepadá daleko od stromu, spadne přímo na krokodýla a to ho zmate. Zatímco se rozhlíží, vrazíte mu pletací jehlici i do druhého oka. Protože pak vypadá jako jelen, postupujete dál podle příručky k lovu jelenů.

Já nevím, jak vás, ale mě to pobavilo :))

pátek 4. července 2008

Škatule, hejbejte se!

Mé pracovní místo je takové, řekněme to hezky kulantně, nepříliš lukrativní a zajímavé. Nemluvím ovšem o mé práci, ale skutečně o mém pracovním místě, tedy o stole, u kterého sedím. Můj monitor je v přímém zorném poli mé nadřízené, navíc mi za zády všichni musí chodit a já jsem z toho poněkud nesvůj.
Nikdy jsem si neuměl říct o přesazení. Ani ve škole jsem se neodvážil vzepřít zasedacímu pořádku a nechal jsem si líbit kde co. Až v maturitním ročníku jsem si neodpustil hlasité poznámky v matematice, kde bylo jasné, že pokud budu sedět v první lavici, že nemám od koho opsat písemku z látky, která mi vlastně nikdy nic neříkala a budu zase za propadlíka. Ale v práci je to jiné. Alespoň já to tak vnímám.
Přesto jsem poslední měsíc neustále v mysli zvažoval, jak bych se připomněl s tím, že by se provedlo menší "přeorganizování" zasedacího pořádku. V týmu máme dvě volná místa. Jedno je hned vedle mého aktuálního posedu, což bych si vážně nepomohl a to druhé je u zdi, schované. Netroufal jsem si říct o tenhle "vytoužený flek", ale tento týden již byla situace naprosto kritická, neboť k nám došla nová paní a usadila se právě tam. V zoufalství a po přemožení vlastního ostychu a nervozity jsem to zkusil. Bylo to takové zpočátku blekotavé přání, přesto jsem z toho na konci, když jsem to ze sebe vychrlil a zmlkl, pocitově vyšel jako hrdina.
Má šéfová mne podezřívala z toho, že budu na internetu. Přesto řekla, že si to nějak promyslí. Následující den si mne zavolala a řekla, že o tom přemýšlela a že si to místo zasloužím. Jen to bude chvilku trvat. Ale vidina toho, že nebudu muset neustále sledovat dění kolem sebe, mi zvedla náladu, jako kdyby mi přidali na platu.

A pak že maličkosti nepotěší :)

středa 2. července 2008

Novinky ze světa

Nevzal jsem si příklad z Espoo a svůj Vodafone mám stále. Považuji to za výhodnou službu, nízké ceny a mé náklady na mobilní útratu díky mému "Osrálkovi" dosahují po součtu s "Tý debilkem" maximálně 320,- Kč měsíčně.
V sobotu jsem zkusil adrenalinový zážitek z Queer Pride, kde jsem se prvně neměl vůbec vyskytnout, nakonec jsem se nachomítnul a v konečném důsledku jsem tam zůstal a podpořil, co podpořit šlo a nebylo to zcela proti mému přesvědčení. Byla to zajímavá zkušenost. Problém byl v tom, že jsem nevěděl, jestli jsou víc omezení nacionalisté nebo katolíci, kteří se tam objevili v čele s nekatolíkem, přesto křesťanem, známým odpůrcem potratů, "páterem" Halíkem. Atmosféra byla hustá, naštěstí ji nikdo nekrájel, došlo k jednomu velmi nepříjemnému incidentu, z něhož potom čišel nad přítomnými poměrně sílný odér strachu a nejistoty. Moc hezky se k problematice davu (kupodivu zde byl problémem ten "menší" odporující dav) vyjádřil Karel Čapek: "Děsím se davu. Je nejkrutější a nejhloupější ze všech přírodních živlů." Nakonec jsme to přežili, prošli se kolem Alfa pasáže a pak se to rozpustilo a byl "klid". Večer se "pařilo" na Flédě a to doslova. Myslím, že i sauna by se mohla stydět a blednout závistí nad teplotou, která v klubu byla kvůli absenci klimatizace.
A od úterý jsem konečně pod novým zaměstnavatelem. Mám před sebou poměrně pěkné výhody, bonusy, možnosti. Tudíž jsem spokojený.
Aspoň prozatím ... :) A snažím se naplňovat svou funkci kamaráda, tudíž každý den se snažím být někde s někým. Doháním, co se dá:)