čtvrtek 20. listopadu 2008

Hrdost a víra

Včera jsme po představení s Markét a její kamarádkou Jančou skončili v podniku, kam prostě nechodím ... a důvody k tomu mohou být klidně i iracionální. Desert by se dal dost dobře brát jako poušť, kde místo kaktusů jsou opilci a kde místo písku je smrad kouře z cigár či z trávy.
Přesto jsme zde zakotvili, neb v kavárně "Sunakashi" (zajímalo by mne, zda to má skutečně nějaký reálný podklad v japonštině či čínštině:)) měli již zavřeno.

Slovo dalo slovo, příležitost chopila situaci za pačesy a rozvedla se debata na téma lidství a víra a náboženství. Osobně bych nikdy nespojoval osobní víru s náboženstvím. Vážím si lidí, kteří veřejně umí přiznat "barvu" - buď, že jsou věřící nebo že jsou teplí nebo že jsou ... třeba cyklisti nebo filatelisté. Nemusí u toho exhibovat. Ale vyjít s kůží na trh je akt hodný uznání.

Víra měla a má poměrně velký vliv na vnímání světa a autorit. Není tedy problém jako "správný" věřící udělat, co mi tato autorita nařídí, i když se to může naprosto vymykat zdravému rozumu. Pokud tedy někdo ovládá někoho skrze víru, má nad ním téměř absolutní moc. Dalo by se snad i říct, že náboženská zanícenost může korespondovat s negramotností tohoto věřícího. Je jednodušší věřit než hledat sám argumenty. Řešili jsme "staré známé pravdy" o krutosti křesťanství v dobách raných i pozdějších. O nesmyslném rozšiřování demokracie a křesťanské nauky tam, kde minimálně 200 let neměli tyto slova a významy možná ani znát.
O rasismu, který se může a nemusí zdát být rasismem a netolerancí.

Debata to byla vskutku zajímavá a podnětná. Rozhodně v Desertu mohla zvednout úroveň volně poletujících atomů IQ :)

A vzkaz pro ostatní ... věřte, modlete se, uctívejte, ale hlavně proboha nehlásejte Kristovo či Boží jméno na každém rohu, jako by to byl laciný novinový plátek či pouťová atrakce. Víra je osobní postoj, který je individuální a má člověka obohatit a posilnit a poskytnout mu jistotu. Ale když pak vidím na Maliňáku tu pofidérní skupinku lidí, co mluví do mikrofonu a každé třetí slovo je Kristus, mám chuť nebýt tolerantní a věnovat se džihádu ve vlastním pojetí :)

středa 12. listopadu 2008

Living and working

Moje prémiová výplata zmizela z účtu ještě dřív než mé standardní mzdy a poněkud mne znejistěla situace, která z toho plyne. Čím víc peněz vydělám, tím víc jich někde uvalím. Jenže tomu chtěl osud a shodou okolností i daná situace.
Mám tedy doma novou postel, které do kompletního složení stačí jen minimum - namontovat čelo postele nějakým klíčem číslo "nevím nevím". Ale to je drobnost, kterou časem dořeším.
Mám doma zároveň i topení, tedy plynoměr, funkční plynová kamna a teplo. Bohužel s tím vším souvisí i spotřeba na plynoměru a při dohledání cen RWE jsem zjistil, že už nyní budu doplácet jak mourovatej. A to vytápím jednu místnost a jenom občas. Vypadá to, že pokud v příštím čtvrtletí dostanu prémie, padnou celé za "vlast", tedy do plynu.
A nakonec jsem si domů pořídil internet. Konečně. Tři hlavní body mého "předvolebního" programu jsem splnil. Byl bych dobrý politik. Sice to trvalo poměrně dlouho, ale výsledek je 100%.

Výplatní páska v divadle se na mne usmívala ... dobrá, buďme upřímní ... se mi vysmívala s částkou, za niž bych si nezaplatil ani nájem. V čistém to vychází na 43,- Kč za hodinu. Díky takovému zaměstnání snižujeme s dalšími podobnými obory a profesemi průměrnou hrubou mzdu. Nebýt nás, tak to není 20 tisíc, ale minimálně 26 tisíc.

Tudíž mi zbývá opět měsíc do další výplaty, abych si mohl pořídit další vymoženosti do mého skromného apartmánu. A nebo si seženu spolubydlícího. To by mi mohlo taky snížit náklady.

pátek 7. listopadu 2008

Christophe Mae - Ca marche

Zase něco, co mi utkvělo v hlavě. Zajímalo by mě, proč poslední dobou můj mozek neustále registruje a přehrává jednu písničku, dokud si k ní nevybuduji averzi a nebo dokud se neobjeví jiná, která ji jakoby přebije. Doufám, že to není z nedostatku sexu. I když souvislosti by se daly najít ke všemu a ke všem:)



lalalala la :)

PS: A navíc ten zpěvák prostě vypadá tak nějak ... teple :) nebo příliš sladce. Hlavně ty vrásky kolem očí jsou dost sexy:) [nikdy by mě nenapadlo, že nakonec budu na svém blogu popisovat "krásy" mužů, které mi imponují:) ... i když, proč ne?]

Christophe Mae