úterý 5. srpna 2008

Noc, kdy zemřelo ...

Nemám nic proti hmyzu, když si zrovna nenajde mě jako vhodnou přistávací plochu nebo jako cíl pro zdolávání vysokých nadmořských výšek.
Té noci, kterou můj kamarád nazval "Noc, kdy zemřelo saranče", což myslím dost jasně naznačuje, s čím jsem se musel potýkat, jsem seděl u svého notebooku ve třetím nadpodlaží a čučel do monitoru. (sami uznáte, že je nanejvýš podezřelé právě to třetí podlaží, centrum Brna a k tomu navíc saranče) Najednou se ozval hrozně divný zvuk v okně. Trochu jsem se lekl, ale považoval jsem to za nějakého nočního motýla. Tak jsem sledoval opět dění na monitoru, když najednou se to něco přesunulo na záclonu přímo naproti mému obličeji a ... já se lekl. Díky bohu, že mám kolečkové kancelářské křeslo, protože jinak bych se už válel na zemi převalený na zádech. Naštěstí jsem zachoval chladnou hlavu, utekl jsem do kuchyně ... a teprve tam jsem začal přemýšlet, co mám dělat. Vzal jsem sítko na těstoviny, tlustý katalog Ikea (já věděl, že se jednou bude hodit) a Saranče jsem uvěznil do sítka. Poté jsem ho přemístil do mého oblíbeného kradeného půllitru a nakonec ... protože mě to děsilo jsem Saranče utopil.
Není důvodu k pláči ... přežil jsem to, to je hlavní. A kdyby vám bylo líto toho S...., tak tady jej máte. Abyste věděli, s čím jsem musel bojovat ve třetím patře v mém pokoji, kde jsem byl úplně sám :))

No dobře:) nebylo zase tak velký ... tohle je focené makrem ...:) ale to jenom, abyste byli v obraze:))

3 komentáře:

Beruska.69 řekl(a)...

Takže když jsem to četla v tom KFC, tak jsem se vážně hodně smála. Lidi na mě koukali docela divně :D
Ale druhá fotka je super....Jak když prstíčkem škemrá,že chce pustit :D

Anonymní řekl(a)...

ty jsi a pořád jen budeš děcko, který je posraný a vyděšený i z obyčejného sarančete. Bacha Ludvíčku aby tě příště nekouslo. Jen se nestyď a napiš i to, že jsi byl 15 minut vylezlej v kuchyňi na stole a pištěl jak nějaká trhlá puberťačka :-) než tlustého Ludvíčka přišla zachránit sousedka :-)

depony řekl(a)...

beruska: díky prcíčku :)) jsem rád, že jsi se bavila:) a pozdrav pro sarančí matku :))

ad anonym: nevím, jestli tlustej Ludvíček lezl v kuchyni po stole ... ani nevím, jestli Ludvíček měl doma saranče. Určitě neměl to moje, protože to moje nepřežilo:)