Blíží se den, kdy iniciály mé nejlepší kamarádky už nebudou R.R., ale R.B. Pro ni to bude nejspíš velký den. O to víc si cením, že se tam někde kolem toho můžu pohybovat a vnímat to.
Prozatím ale jenom vnímám pracovní stres, obavy z toho, abych náhodou nezaspal ... a taky, abych náhodou něco nezvoral.
Přesto jsem měl celkem hezký, poklidný víkend - plný nakupování [potravin], divadel, filmů a spánku.
Trpím poslední dobou jakýmsi syndromem spisovatelského vyhoření. Je pravda, že ani moc času nemám k tomu, abych si sedl a něco napsal - něco, co by bylo, pokud ne smysluplné a hodnotné, tak alespoň vtipné. To, co se mi poslední dobou děje ... je způsobeno tím, že si prostě musím hrát na dospělého, pracujícího, zodpovědného ... A já nechci. Být dospělý, pracující a zodpovědný - to přeci postrádá humor - bavit se o tom, jak jsou ti lidi na telefonu omezení ... jak volají jen proto, aby si na někoho mohli řvát a být vulgární - to je jedna z možností, jak být dospělý. A třeba dnešní mládež v tomhle ohledu dospívá velmi brzo ... zrovna dneska mi jedna cikánská holka řekla, abych zdechl. Vrátil jsem jí to ... protože jako dospělý na to mám přece nárok :) ale je to dospělé?
Občas se mrknu, co nového je ve světě ... není tam nic, co by mi mohlo učinit radost - války, vraždění, krádeže, sebevraždy, olympiáda v Pekingu ... jednou mi někdo dospělý a dle mého tehdejšího názoru i moudrý řekl, že jakmile už se ve světě bude dít víc toho špatného než dobrého, dojde ke konci světa. V té době jsem to považoval za mýtus, pohádku, která se nemůže přeci stát, protože vždycky jsou na světě hodní a dobří lidé a zase tak moc špatného se toho neděje ... jenže pohled dětí, ten můj tehdejší pohled na svět, byl zkreslený. Ale hezky se u nich usínalo. Dnes nás může tížit jen ty nedostatky ... ale kam utéct, když jste dospělý? Děti mají svůj svět, které se velmi rády vzdávají, protože touží být dospělé. Já se zase dlouho snažil nebýt dospělý, protože mi to připadalo hezčí, barevnější, zajímavější ... o to hůř se mi tedy vstupovalo a stále vstupuje do té skutečné reality. JE TO TAKOVÁ OLIHEŇ BEZNADĚJE ... JEN V TVRDŠÍM, RAMBOVSKÉM, PROVEDENÍ. A zásadní problém je, že já jsem pacifista ... :)
Prozatím ale jenom vnímám pracovní stres, obavy z toho, abych náhodou nezaspal ... a taky, abych náhodou něco nezvoral.
Přesto jsem měl celkem hezký, poklidný víkend - plný nakupování [potravin], divadel, filmů a spánku.
Trpím poslední dobou jakýmsi syndromem spisovatelského vyhoření. Je pravda, že ani moc času nemám k tomu, abych si sedl a něco napsal - něco, co by bylo, pokud ne smysluplné a hodnotné, tak alespoň vtipné. To, co se mi poslední dobou děje ... je způsobeno tím, že si prostě musím hrát na dospělého, pracujícího, zodpovědného ... A já nechci. Být dospělý, pracující a zodpovědný - to přeci postrádá humor - bavit se o tom, jak jsou ti lidi na telefonu omezení ... jak volají jen proto, aby si na někoho mohli řvát a být vulgární - to je jedna z možností, jak být dospělý. A třeba dnešní mládež v tomhle ohledu dospívá velmi brzo ... zrovna dneska mi jedna cikánská holka řekla, abych zdechl. Vrátil jsem jí to ... protože jako dospělý na to mám přece nárok :) ale je to dospělé?
Občas se mrknu, co nového je ve světě ... není tam nic, co by mi mohlo učinit radost - války, vraždění, krádeže, sebevraždy, olympiáda v Pekingu ... jednou mi někdo dospělý a dle mého tehdejšího názoru i moudrý řekl, že jakmile už se ve světě bude dít víc toho špatného než dobrého, dojde ke konci světa. V té době jsem to považoval za mýtus, pohádku, která se nemůže přeci stát, protože vždycky jsou na světě hodní a dobří lidé a zase tak moc špatného se toho neděje ... jenže pohled dětí, ten můj tehdejší pohled na svět, byl zkreslený. Ale hezky se u nich usínalo. Dnes nás může tížit jen ty nedostatky ... ale kam utéct, když jste dospělý? Děti mají svůj svět, které se velmi rády vzdávají, protože touží být dospělé. Já se zase dlouho snažil nebýt dospělý, protože mi to připadalo hezčí, barevnější, zajímavější ... o to hůř se mi tedy vstupovalo a stále vstupuje do té skutečné reality. JE TO TAKOVÁ OLIHEŇ BEZNADĚJE ... JEN V TVRDŠÍM, RAMBOVSKÉM, PROVEDENÍ. A zásadní problém je, že já jsem pacifista ... :)
3 komentáře:
Být dospělákem je strašná nuda. Najednou ztratíš dětskou fantazii, nadhled, hravost. Najednou místo, aby tě zajímalo, jak složit z lega hrad, tě zajímá, jak vyplnit daňové přiznání, místo ulítavání na fantazii trávíš svůj čas v obleku. Prostě, být dítětem je super. :)
Budiz militantnim pacifistou ;o)
teda, já ten svět pořád vidím tak, že je pěkný a že existují hodní a dobří lidé. a takovými se obklopuji. a chci zůstat dítětem, dup dup!:)
Okomentovat