neděle 20. května 2007

Muzejní noc má zvláštní moc

Bylo to zničující, nervy drásající a hektické. Město zažívalo druhý rozkvět, tolik lidí není ve městě ani přes den, když je tam nejrušněji. Taková trošku slabší Praha. Rozhodně davy kulturychtivých jedinců udělaly dojem. O to větší byl problém při řešení "stopstavu" v hledišti, když do sálu se chtělo dostat dalších asi 100 lidí. Vykonávání mé práce ve mě neustále vyvolává stres, zoufalství, které následně přechází v nasranost. A hádejte se s třiceti lidmi za minutu během vysvětlování, že je plno, pozdě a že projdou leda přes mou mrtvolu [to jsem si nakonec nechal pro sebe ... v jejich očích bylo cítit, že by slova nemusela být daleko od činu]. Nakonec jsme to přežili ve zdraví. Ale jen díky náhodám a náhodným okolnostem.
Nedělní dopoledne jsem tedy prospal spánkem zaslouženým. Jestli se mi něco zdálo, to ví jen víla Zubnička a ta hromada tísnících se bohů nahoře. Každopádně probuzení do hezkého nedělního poledne bylo spojeno také s nutností nasytit hladový žaludek. Doma nebylo nic. Domluvil jsem si sraz s kamarádem, zajeli autobusem do Tesca, já nakoupil ingredience a zase jsme jeli domů. Po velmi dlouhé době byl Ludík donucen udělat si nějaké jídlo sám doma. Není to obvyklá situace. V Tescu jsem přemýšlel, co by mi "bodlo" a nakonec jsem se nechal inspirovat Ivankou a její bagetou připravenou vlastnoručně jejím Milým. Když zvládne bagetu on, musím i já v sobě objevit tenhle dar. Kupodivu se podařilo. Dvě bagety se sýrem, šunkou, paprikou a americkým a italským [multikontinentální stravování!] dresinkem chutnaly dobře. Nikomu jsem nedal ochutnat, aby mi nepocuchal mé právě vytvořené ideály o mém kuchařském umění a snědl jsem je sám. K vlastní naprosté spokojenosti. Po vydatném obědě jsem byl vytažen na dlouhou procházku po architektonických památkách mého rodného města. Bylo to velmi zajímavé, jen zjišťuji, kolik znalostí mi ještě chybí, když zmiňovaná jména naprosto nedotčeně prošla mou myslí bez sebemenší známky poznání. Putování bylo zakončeno v Bakala café u bábovky a juicu a bylo fajn.

PS: Ta bageta na obrázku vypadá nepříliš podobně jako ta moje ... ale je to jen ilustrační fotka, příště svůj výtvor vyfotím, slibuji:)
PS2: studium versus job - 2:2 [stres v práci mi nedělá dobře:)]

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Pravdou je, že noc byla stresující a lidé nasrávací, ale mohlo být hůř. Až udělaš takovou svíčkovou jak Milý, dej vědět světu o svém kuchařském umění:-D

Anonymní řekl(a)...

No tak já to aspoň zkusil :) A myslím, že dobrá bageta je pro začátek velmi dobrým pokrokem v kulinářském umění :) pro mě určitě :))