sobota 25. října 2008

Moje první Filmová noc

Poněkud spontánní akce, pro kterou jsem se rozhodl během hodiny. Fakt, že dvanáctihodinové promítání stálo jen 200,- Kč, bylo pro mne coby filmového fanouška příjemným pokušením. Bohužel se tak k tomu postavila i hromada adolescentů a puberťáků, tudíž jsem nevytáhl věkový průměr ani o 1 den.
Páteční večer nebylo co dělat, takže když se Markét zmínila o tom, že tam půjde, využil jsem toho a dožadoval se její společnosti. Souhlasila. Překvapilo mě to, ale zároveň i potěšilo. Já si doklepal svou šichtu v práci a šli jsme. Bylo pozdě. Měl jsem již bližší informace o tom, že Markét v sobotu kolem poledne odjíždí pryč, tudíž na filmy nebudeme koukat až do konce.
Museli jsme do Olympie, neboť Špalíček byl beznadějně vyprodaný. Zakoupili lístky, namísto toho jsme dostali na ruku červenou pásku, kterou ani dnes nejsem schopný rozdělat, aniž bych ji musel přestřihnout. Zašli na občerstvení do Mekáče, neboť ten jediný využil marketingové strategie a zůstal otevřený, tudíž tam byla fronta jako na slevový výprodej. První film, který jsme chtěli vidět, Tropická bouře zrovna začal. Došli jsme do sálu ... respektive, chtěli jsme tam vejít, ale nešlo to, protože lidé stáli až ke dveřím. Měli jsme smůlu. Další film, na kterém jsme se shodli bylo Zakázané království. Oba jsme od toho očekávali víc, ale přesto jsme si to užili. Závěrečné titulky jsme využili k procvičování čínských dialogů :))
Aby se nám zainvestovaná částka dvě stě korun vyplatila, museli jsme vidět minimálně 2 celé filmy. Mezi dalším filmem, který jsem prosazoval především já, však byla hodina a něco prodleva. Tudíž jsme navštívili posledních 30 minut českého animovaného filmu Kozí příběh a asi 40 minut amerického snímku Juno, na který Markét původně nechtěla, ale nakonec bylo těžké ji od tam dostat. Posledním filmem bylo Mamma Mia! Já už to viděl, ale přesto jsem zatoužil vidět to ještě jednou. Všímat si určitých detailů, zaposlouchat se do písniček. Měl jsem dovolené první 3 písničky, s tím, že potom pojedeme domů. Nakonec jsme zůstali až do titulků. Ještě jednou se omlouvám Markétce, pokud tam zůstávat nechtěla. Doufám, že si nakonec svůj víkend v Českém Krumlově užila.
A já dojel domů kolem tři čtvrtě na sedm. V sedm hodin jsem spal jako zabitý. Dokud mne kolem 11 hodiny nezačaly budit smsky od lidí, kteří si nevzpomenou, jak je rok dlouhý a najednou v sobotu dopoledne něco hrozně nutně potřebují.
Ale bylo to super. Markétce děkuji za společnost:)

5 komentářů:

Vojta aka etigo řekl(a)...

Vědět, že se tam koná něco takového, tak bych tam v Brně zůstal až do soboty. :D Škola, neškola. :D

depony řekl(a)...

život je krutej :)
někdy se ty informace nedostanou včas:)

Anonymní řekl(a)...

Ahojky! Toto je dotaz zcela mimo mísu - ale přece. Jak to mám, hernajs, udělat, abych do blogu (taktéž blogspot) dostala ten odkaz "celý příspěvek"? Poradíš-li mi, nejen, že mě potěšíš, ale především zachráníš kolečko na mé myši od jisté smrti urolováním:-) Hanka (hadinka@gmail.com), tvá kdysi kolegyně v Huse

Anonymní řekl(a)...

Depony, tak Ty jsi opustil divadlo a dal se na energetiku? Jak příznačné pro stárnoucího a tudíž pravicového bývalého mládence. Nebude to trvat dlouho a bude z Tebe konzervativní dědek. Haha.

depony řekl(a)...

Já jsem konzervativní již v tomto věku ... nemusím čekat na důchod :)