Jak otrávit Maryšu, aby ryba zůstala celá?

Snažím se nějak definovat, co se vlastně dneska stalo ... a nejsem si zcela jistý, že mám pro to ono správné pojmenování. Erupce na Slunci to nebyly, to už znám. Přemýšlím nad blízkým pásmem asteroidů nebo nad zatměním Neptuna. Prostě a jednoduše, cítil jsem se fakt hrozně. Únava, stres, únava ... a taky únava [už se opakuju, vím!]. A vyřešil jsem to panákem finské vodky [Jiří nezlob se na mě, ale když musím, tak musím]. Mimochodem jsem taky zjistil, že třešňový juice je s vodkou moc dobrej.

Nestává se ze mne alkoholik. Nepiju proto, protože si ožírají hubu všichni kolem mě. Napil jsem se proto, protože mi chybělo to "nakopnutí". A buď ta Finlandia byla naředěná vodou a nebo je to pití, které projde mým hrdlem s menším odporem, než jsem myslel. Mám před sebou necelé dva týdny, které jsou mým posledním časem, kdy se věnuji jen jedné práci. A pak to nastane. Stále se na to psychicky připravuji. A stále to vidím jako noční můru za bílého dne.
Dnes jsem psal svůj první test, tedy zkoušku. Dostali jsme zadáno, z čeho se máme učit. Připadlo mi to až směšné, že se po nás chce asi 40 stránek z jedné knížky. Přesto jsem následně u testu zjistil, že buď mi už nefunguje správně paměť a nebo jsem některé věci prostě prošel bez hlubšího zájmu. Ale i tak doufám, že to mám. Jakmile jsem tedy ze zkoušky odešel, opadl ze mne stres, ale zároveň i jakási psychická i fyzická síla. No prostě stav, který rozhodně není nic příjemného. A proto jsem byl nakonec situací donucen k tomu dát si panáka lihoviny. A pomohlo to.
A aby toho nebylo málo, tak mi byla vrácena Maryša. Abyste tomu rozuměli, šlo o moji seminární práci o nejslavnějším dramatu bratří Mrštíků. A tak to dnes večer musím překopat. A to mi taky na motivaci dál studovat nepřidá. Tak směle do práce ... :)