čtvrtek 17. ledna 2008

Drahé seminárky a já

Tak vám povím, že psaní seminárních prací není vůbec nic hezkého, příjemného a obývajícího. Právě naopak. Je to otrava, pruda a nějak to ne a ne zmizet. Za ty dva roky studijního volna jsem si odvykl. A to mi to psaní kdysi dělalo takovou radost.

Pořád se mučím s tím Aristotelem. Nevěřil bych, jak moc umí mrtvej dědula nadělat problémů. Přesto mu přeji, aby mu byla země lehká. Neboť tam nejspíš někde poblíž velmi brzo skončím taky. Celý týden tedy trávím v knihovně, čtu, píšu a ... nic. A konec semestru se blíží. Najednou to nějak zrychlilo.
A hlavně se objevil můj starý špatný neduh, který určitě zná hromada jiných. Ve chvílích, kdy vám hoří "koudel u zadnice", zjistíte, že je zrovna potřeba utřít prach, zamést, omýt nádobí, zajít do obchodu, vyřídit věci, které vydržely měsíce, ale zrovna teď je ten nejlepší čas to udělat. Takže mám doma vygruntováno, voňavo, zimomřivo a z mého načítání na seminárky zbylo velké kulové. Navíc se ozvala má noční můra, Delvita, s tím, že nutně potřebují mou pomoc. Takže příští týden tam budu zase pečenej, vařenej. A seminárky budu psát po nocích.
PS: Ověřil jsem si jeden velmi podstatný fakt. Káva, respektive kofein, který v ní je, mne skutečně umí nakopnout, že neusnu. Jenomže tím to končí. Jakákoliv další snaha o soustředění jde do háje, protože nedokážu udržet pozornost a koukám do blba. Vypadám pak zfetovaně. Z kofeinu! A pak dlouho do noci, vlastně do rána, nemůžu usnout. Já to vážně nikdy nebudu mít lehký.

2 komentáře:

emef řekl(a)...

To znám, taky jsem teď o zkouškovém pro všechnu práci jenom ne pro učení.
Jenom jsem chtěl ještě poznamenat, že jsem v pondělí byl asi podruhé v životě v Brně a nějakou náhodou šel kolem Hadivadla. A nevím, jak se to stalo, vzpomněl jsem si na tebe, na nic jiného. ;-)

lionka řekl(a)...

Možná Ti, Lu, není souzeno udělat vysokou. Tak proč se trápit? Raději si najít stálé zaměstnání, které Tě uživí a třeba časem při práci si tu školu doděláš - až budeš mít pro to opět dostatek chuti a elánu ;o)