Sobotní odpoledne doslova vybízelo k návštěvě něčeho většího a zajímavějšího než je kavárna, McDonald's či KFC. S Klárkou jsme se tedy vypravili do naší brněnské ZOO. Počasí nám přálo, svítilo sluníčko, cestou od MHD ke vstupu do areálu jsme se stali součástí menšího davu rozkošných rodinek s vřeštícími dětmi. Uvědomili jsme si, že jsme nebyli jediní, kdo si řekl, že je sice hezky, ale není tak hezky, abychom šli na koupaliště. Tudíž i hromada jiných lidí zvolila variantu přírodovědecké exkurze. Každopádně bylo jasné, že potkáme hromadu lidí a třeba někoho zajímavého. Ale kromě dvou lidí z divadelního světa, mého bývalého šéfa Morávka a známou z divadelní režie Hankou Mikoláškovou, jsem neměl štěstí na nikoho. Tudíž jsme věnovali větší pozornost zdejší uvězněné fauně. A postupně se stával náš výlet zajímavějším, asi nejlepší zážitky jsme si odnesli z vrcholku Mniší hory. Ale znovu ... a pomalu, s obrázky.
První, co nás přivítalo byla válející se tygřice, která se buď předváděla a nebo takhle drbala na zádech. Ačkoliv jsem člověk empatický, zároveň nezapomínám na fakt, že tohle je kočkovitá šelma, takže jsem si odpustil onu přerostlou kočičku podrbat na hřbetě. Ale byla rozkošná ...
Postupovali jsme však dál ... a setkali se s několika exponáty lam. Jejich spodní zuby, které vyčnívaly, působily komicky. Hrozba možného flusání nás držela v relativně bezpečné vzdálenosti. Ale byly to fešandy ...
Procházeli jsme dál kolem hromady zvěře jak okřídlené, tak šupinaté, masožravé i býložravé, smrdící tak, že to až hezké nebylo, ale šli jsme dál, pokračovali jsme, protože hlavně já se těšil na něco extra. A dočkal jsem se ... už z dálky byly vidět ... monumentální žirafky ...
Tahle stále pod stromem a čekala, až jí vítr "nadhodí" nějakou větev, kterou by mohla svým dlouhým jazykem chytit a zeleň z toho ožrat. A najednou koukám, že po levé straně kousek od zábradlí je ještě jedna a okusuje okrasné keříky. Byla sladká ...
A tak jsem jí věnoval svou plnou pozornost ...
Koukal jsem na její krásné oči. Žirafa má údajně nejkrásnější oči a musím říct, že to má hodně do sebe. A protože nebyla skoro plachá, tak jsem si ji i pohladil, protože jsem na ni dosáhl. Bylo to skvělé.
S Klárkou jsme se pak přesunuli do "dětského" koutku, kde jsme se dostali do přímého kontaktu s kozami, morčaty, poníky, ovečkami ...
a lamičkami ... a s těmi jsme se vyfotili ... :)
A po odpoledni plném zážitků jsme odešli na zmrzlinu a zákusek do města do Aidy, sdělili si své zážitky a poté se rozešli každý domů. Bylo to příjemné a zajímavé ... :)
7 komentářů:
Zajímalo by mne, zda-li by sis troufnul podrbat na břiše na slunci povalující se lvici :o) :o) :o)
Jééé, žirafky. Ty já miluju. Dík.
Milá Mo, Tebe, jako mou oblíbenou lvici bych podrbal kdekoliv :) stačí říct:))
Teke, sdílím s Tebou rozněžnělou náladu při pohledu na to úžasné stvoření se 7 krčními obratli :)
Čičíííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí :D
A ta jiná žvížátka jsou taky nádherná :)))
nellas? Proboha, Barčo, nepřeháněj to s tou rozněžnělostí ... začínám se Tě bát :))
Bát? Mě? Proč? Kvůli kočičkám? :-O
Do ZOO chodí akorát barbarové. Sorráč.
ZOO by podle mě mělo sloužit k záchraně (ochraně...) ohrožených druhů zvířat a ne tam zavírat pomalu všechno co se hejbe.
Tak.
Okomentovat