neděle 6. května 2007

Weekend v jednom kole II.

viz předchozí příspěvek

Důvod mého časného příchodu domů v den, kdy se má pařit, chlastat či jinak zaměstnat svou mysl i tělo? Nedělní ráno chystalo i pro mne jednu variantu TSP, konkrétně O2 [to není O2 - "ou tů", ale číslovka "nula dva"]. Před pořádnou prací se má člověk posilnit, aspoň se to říkalo v naučných filmech a pohádkách a já tomu, bláhový věřil. Vrhl jsem se tedy na párky a nasycený jsem se přesunul pomocí MHD do školy zkusit si, zda-li si i po téměř 5 letech od mé maturity a ukončení všeobecného vzdělání něco pamatuji. Ukázalo se však, že TSP nemají ukázat na studijní předpoklady [a pokud snad ano, tak na nejspíš na obory, kterou doposud nebyly objeveny, natož otevřeny], ale mají mozek zavařit při prostorové či logické představivosti. Matematiku jsem vzdal okamžitě, nechtěl jsem si kazit už tak nehezké nedělní dopoledne. Zvolil jsem tedy metodu řešení odzadu [nejspíš s jistým doufáním, že tam třeba naleznu správná řešení], a když jsem došel k jedné z prvních otázek, kde se mě ptali: "kolik je minimálně friskálních mruků, kteří umí umývat vodu?", znejistěl jsem, jestli náhodou tvůrci testů, nebo aspoň této varianty neužili přemíru narkotik. Posledních asi dvacet minut bylo pro mne peklem. Můj žaludek a v něm na snídani pozřené párky si nejspíš nepadli do oka, tudíž jsem musel potlačovat nepříjemné, chvílemi bolestivé nadýmání. Nakonec jsem obstál. Po přijímačkách jsem se potkal s kamarádkou z Rakovníka, která dojela a měla termín stejně jako já, zašli jsme na kofolu a po poledni jsem se vypravil domů ... na oběd. Pečené kuřátko s nádivkou vonělo po celém domě [ještě teď slintám]. Po vydatném jídle se ukázalo, že se blíží hodina "S". Vzal jsem si auto, že pojedu do Tesca nakoupit vše potřebné. Nakonec jsem udělal ze sebe ještě taxikáře a odvezl Junku s její maminkou a bratrem domů. V Tescu neměli, co jsem hledal - teda měli, ale o minimálně dvě čísla menší a tak můj problém s boty začal hrozit nad mou hlavou jako velký prst Boží. Nakonec se našlo cosi, co velikostně odpovídalo mé noze a všeobecné představě bot ke sportovní aktivitě. Za 200,- Kč v nouzi nejvyšší jsem bral asi vše. Blížila se hodina mého prvního spinningu. S Nahy, která mi dělala průvodce, jsme šli na lekci pro začátečníky. Hanička si hrozně pochvala atmosféru, trenéra a tak všechno kolem. Dopadlo to tak, že mezi spinningovými nadšenci byli jen tři kluci - já, jeden maník a pak trenér, mimochodem fešák. Už hodně dlouho jsem neměl možnost šlapat na "kole" vkuse 45 minut a přiznám se zcela nepokrytě, byla to makačka. Ručník nestačil odsávat pot, který ze mne téměř tryskal. Slečny kolem to ovšem zvládaly s mnohem větší grácií, což mne motivovalo vydržet. Všechno, co jsem měl na sobě, bylo mokré na kost, kdyby oblečení mělo onu "kost". Ale kupodivu pocit z toho byl vážně dobrý. A hlavně dobrý pocit sám ze sebe! Odešel jsem po svých a rovně do práce. Přečkal jsem svou směnu, pomalu na mne dopadala únava z nadměrné fyzické zátěže [musím se víc hlídat:)] a tak jsem vyrazil po práci domů, i když s menším zdržením.
A teď tu tedy sedím doma, dojedl jsem onen ovocný salát, což bylo nejspíš to nejzdravější za poslední dva měsíce, co jsem snědl a přesunu se do říše snů. Mimochodem, dnešní vstávání se mi zkomplikovalo touhou dospat jeden sen, který byl plný napětí, muže mých snů a nevázaného intimního užívání si ... obávám se, že na mě leze jaro, hormony se bouří a vztah v nedohlednu [upřímně, takového masochistu, který by se mnou vydržel, stejně nenajdu :)]. Vrhnu se raději na obohacování duševního vlastnictví ... začnu chodit třeba na kreslení mužských aktů ... hm, tak raději ne, to by dopadlo ... :)

2 komentáře:

Baruška řekl(a)...

Ahoj sluníčko, naprosto chápu tvé pocity při TSP :o( byla to čistě sazka, esli budu mít hodně bodů tak se dám asi na hazard :o) Měj se moc krásně!

depony řekl(a)...

Baruško :)
Naštěstí mi o nic vlastně u přijímaček nešlo, takže i když neuspěju, nebudu se hroutit :)) není důvod :)