neděle 27. května 2007

Divadlo forever

Tento víkend by se měl přejmenovat. Víkend pro mnoho lidí znamená volno, relax, odpočinek, cestování na chalupu, k babičce, známým [které to ne vždy potěší]. A já jsem svůj víkend trávil v práci, tedy v divadlech. Upřímně, uvažuji o možnosti donutit některého režiséra, aby mne angažoval do nějaké divadelní hry do role zoufalého blázna či nedobrovolného workoholika. A nemusel bych ani moc improvizovat. Práce prý šlechtí. Budu tak vyšlechtěný, že jiný podobného druhu už nebude.

Chodba blázince? Možná! Odpoutání od všeho? Možná!

Pátek odpoledne dával jedinou přeživší možnost - schovat se ve stínu a nevycházet. Už dlouho nebylo takové horko, abych se potil i na konečkách prstů. Navíc jsem zjistil, že doma nemám jediné světlé tričko a tak chtě nechtě jsem byl nucen obléct se do černého. A napadl mne spásný nápad. Po práci jsem tedy proklouzl mezi slunečními paprsky do C&A [všímáte si, že jsem tam za poslední týden nějak často?] a našel dva slušivé střihy na mě. Zanechal jim tam část svého stavu na kartě a v HaDi jsem se převlékl. Bohužel to nemělo úplně ten očekávaný výsledek. V 17 hodin jsem měl dělat "garde" kamarádovi. Naštěstí jsem kvůli práci musel po půl hodině utéct a v duchu si říkal: "Never more!" Po práci přišla legrace. Z Prahy dojela EXTASE. Tedy, abych byl konkrétní, dojela improvizační skupina EXT.A.SE. Ve Véčku nebylo moc místa, bylo trochu teplo, ale srandy jsme si s Ivankou užili habaděj. Po představení jsme si s nimi šli sednout na "jedno" do hospody a nakonec jsme odcházeli až po půlnoci :)
Sobota nakonec nabídla velmi podobné podnebné podmínky pro existenci jako den předcházející. A depka se potil, rosil, pil tekutiny jako divý a toužebně očekával deště, vánice a stupně pod bodem mrazu. Polední oběd s novými přáteli z Prahy v pizzerii, následně procházka po zahradách pod Petrovem, to vše zabilo celkem podstatný čas, který bych jinak musel trávit doma a to jsem vážně nechtěl. A pak přišla práce. Divadlo v podzemí sice díky stavbě architekta Hrdiny poskytuje ochranu před slunečními paprsky, ale před výhní nikoliv. Mám za to, že celý ten komplex funguje na principu velké utajené pece. A klimatizace, která by nás zachránila před smrtí upocením, není. Následujících 7 hodin jsem jen pil, utíral kapky potu z čela a čekal na závan čehokoliv chladnějšího než bylo kolem nás. Proto mne ani nijak neinteresovala návštěva evropských pánů prezidentů, kteří dle fotek navíc disponují neuvěřitelnou nevzhledností [prezidenti nejspíš drží status ošklivců, aby pak náhodní turisté byli překvapeni, že v oněch zemích žijí i hezcí lidé]. Směnu jsem přežil a již za tmy a celkem příjemného vánku, který dával naději blížící se bouřky, jsem se vracel domů. Tam na mě čekalo vyvenčení psa a zjištění, že u nás zase spí má nevlastní neteř. Sice jsem v tu chvíli chtěl spáchat čestné harakiri, ale únava byla tak velká, že jsem nesebral dost síly a odvahy. Tak snad příště.
No a dnes ráno hupky šupky zase do práce. A večer mě čeká další služba. A netvrďte mi, že jsem lenoch líná! Protože nejsem :) A pokud divadlo nebude můj hrob, tak už asi nic :)

2 komentáře:

janina.cz řekl(a)...

testovaci: doufam ze sis nesmazal ME! ;-)

depony řekl(a)...

Jani, Tebe smazat nemůžu, i kdybych nebetyčně chtěl ... protože já nebudu chtít :))