čtvrtek 19. dubna 2007

Případ ztraceného diáře uzavřen

Vážení,
musím se přiznat, že mne dnes večer [tedy přesně řečeno včera v noci] polil studený pot a zcela zmateně jsem pobíhal po jedné práci a následně v zoufalství i po práci druhé, abych zjistil, že diář chybí. Diář prostě měl velké varující a deprimující "áčko" [absenci] a já se snažil ve své paměti najít moment, kdy jsem jej viděl naposledy. Přece v práci jsem si zaškrtl odjezdy "banánů" dle předchozího naplánování nebo ne? Nervozita se změnila v ústní lidovou "slovesnost", kde jsem proklínal i hlavičku od špendlíku. Uvědomil jsem si nutnost a téměř nepostradatelnost mého diáře. Je fakt, že víc by mě asi vytočil můj notebook, ale to je jen díky jeho ceně. Během jízdy v nočním rozjezdu jsem přemýšlel a plánoval, jak ráno časně vstanu a znovu projdu cm po cm plochy v obou divadlech a to by v tom byl čert, abych to nenašel.
A pak vám takhle otevřu dveře do pokoje a ten zk****** diář ležel na stole! Děkuji! Najednou jsem si ulevil ... nemusím ráno vstávat moc brzo a můžu se vyspat! Konečně. Přeci jenom mne čeká náročný víkend a ještě předtím - prohlídka na endokrinologii - už teď jsem z toho nervózní. Diář se tedy našel a já vím ... že zítra kromě práce a večerní premiéry Evangelia sv. Lukáše nic nemám. A to je, myslím, velmi pozitivní :)

2 komentáře:

teke řekl(a)...

Nervozita se změnila v ústní lidovou "slovesnost" - moc pekné. Bez diáře už bych taky nedala ani ránu.

A těším se na viděnou v dívadle. :-)

depony řekl(a)...

Jojo ...večer se uvidíme v divadle. Tak budu doufat, že Pitínský nezklame, i když on v poslední době zatím neuměl zklamat. Jeho hry jsou jedinečné a mají nápad. Těším se na hru :)