neděle 22. dubna 2007

A jak bylo v Praze?

Pokusím se být stručný, ačkoliv to bylo na můj vkus náročnější než obvykle.

Sobotní ráno slibovalo poklidnou jízdu, předčasná rezervace místenky v "banánu" mi zajistila dobré místo a předobědový příjezd do Prahy. Jenže díky pracovní náplni jsem si zapomněl domluvit program. Naštěstí Kačenka byla svolná téměř ke všemu, takže si pro mne na Florenc dojela. Zde, ještě než jsme se potkali, jsem měl možnost minout se s někým, kdo byl pro mne jednu dobu celkem srdeční záležitostí. Letmý pohled, prohození pozdravu a já raději prchl. S Kačenkou jsme se rozhodli pro příjemný polední oběd v naší oblíbené pizzerii se slevou 1+1 s ISICem. A proč nevyužít slev, dokud je mám? Obsluha v podobě pohledného tmavovlasého číšníka byla příjemná pro Kačenku i mě. Nakonec se objektem našeho zájmu stal kupodivu blonďatý mladík s mužnými ostrými rysy v obličeji. S Kačenkou jsme se shodli na podobném vkusu a oba jsme se tomu zasmáli. Aby náhod nebylo málo, při odchodu jsem se opět potkal s tím, koho jsem minul na Florenci. Ironie osudu! Jeli jsme se projet autem než jsem se šel ubytovat k Matýskovi. Náhodou jsme se dostali na Kavčí hory, kde jsme ani jeden z nás nikdy nebyli. Byla to příjemná náhoda. Po "zabydlení" jsme se autem vydali ke Kačence a od tam potom na sraz s Jířou. Sraz v KFC, následovalo ládování se Twisterem - hned dvakrát. Můj jediný stravovací prohřešek za víkend, vážně! A pak už jen cesta do Abatonu - ten název mi hlodal někde v hlavě a já přemýšlel, co mi to říká ... až, když jsme to autem našli po 20 minutách hledání, došlo mi ... před třemi roky [možná 4?] se zde konala párty MeziPater, kde jsem působil jako "novinář". Bylo to tehdy takové roztahané a nelíbilo se mi tam. Přiznám se, že ani tento večer neměl být tak úplně ve stylu - ježíš, tady je to super! Před vstupem do prostoru Abatonu u dveří stáli securiťáci a prohlíželi tašky a osahávali každého s tím, zda u sebe nemá nějakou zbraň či drogy a jiné srandovní záležitosti. Já věděl, že projdu čistej, ale omyl, vážení. Při prohledání mého batůžku narazil pán od ochranky, který postrádal jakýkoliv smysl pro humor [ve chvíli, kdy se zeptal, zda u sebe nemám zbraň, nůž či slzný plyn, mi bylo jasné, že jakkoliv humornou průpovídku bych měl, dovnitř by mě nepustil], na čtyři zvýrazňovače, které ze mne udělaly viníka a hříšníka. A tu jsem dostal na výběr: "Buď se zbavím těch fixů a nebo mě tam nepustí." Zvolil jsem tedy variantu rozloučení s mými diářovými zvýrazňovači a vstoupil jsem. Když taková akce začne nasráním, obvykle se jen těžko zbavujete negativních dojmů. Nakonec jsem chvilku po půlnoci odejít nechtěl díky setkání s někým, kdo před půl rokem zaujal mou pozornost, já jeho taky ... jediným problémem byla a je vzdálenost. Zavzpomínali jsme na naše první setkání v Ostravě a pak jsem se rozloučil s lidmi, které jsem měl aspoň trošku rád a jeli jsme. Batoh ochuzený o fixy nabyl na objemu díky několika reklamním akcím - dovezl jsem bratrovi domů několik 3bitů, sobě jelení lůj a šňůrku na mobil od Sony Ericssonů. A taky jsem si odvezl odrovnané hlasivky díky hlasité hudbě a časté komunikaci s lidmi, takže neděli jsem skoro celou prochraptěl.
Nedělní dopoledne prospané, následné probuzení, nákup v Delvitě, Matýsek pak uvařil vynikající oběd a potom jsme se šli projít podél Vltavy. Po dlouhé době příjemný a věcný rozhovor. Děkuji! Během rozhovoru navnadění na možnost, že bych se kvůli práci a budoucí kariéře měl přestěhovat do Prahy. Můj iracionální strach z tohoto města ve chvíli, kdy jsem tam delší dobu než je trvání prodlouženého víkendu, by měl jít nejspíš do ústraní. Budu o té možnosti přemýšlet, když neudělám přijímačky a ani státnice. Ale bojím se. Brno by mi chybělo. A už se blížil večer, tak hurá sbalit se a na Florenc. Stíhám ... autobus v 19.30. A jak tak čekám na autobus a vytahuji svou otevřenou jízdenku, najednou mi to dochází ... já si na poslední chvíli v pátek odpoledne změnil čas nedělního odjezdu na 19.00. Autobus mi tedy ujel i s místenkou, lístek za 130,- Kč si můžu nechat jako památku na svou blbost. Na Florenci u StudentAgency stálo hodně lidí, kteří doufali, že se dostanou do autobusu, i když nemají lístek ... a já stál mezi nimi ... a doufal taky. Díky bohu ... volné místo pro mne, řidiči jsem chtěl poděkovat za "záchranu života" a tak jsem mu nechal na tuzér. Tvářil se na mě sice divně, ale nakonec poděkoval a já se pohodlně usadil a během cesty sledoval Renčův retrofilm Rebelové. Příjemné zakončení volného víkendu, který je minimálně do června poslední. Teď už budu každý večer v práci.
Utratil jsem kupodivu málo peněz a měl se celkem dobře. Bylo mi fajn. Děkuji všem za společnost, komunikaci a pohostinství. A omlouvám se za mé brblání, ale někdy mi to ujede. A ty se Praho třes, pokud mi zůstane jen ta varianta, že budu muset z Brna odejít!

PS: Na té fotografii, co jsem pořídil svým mobilem je možné spatřit maloobchodní síť Norma, v pozadí panelák kousek od Kavčích hor a vskutku čínský vstup do pravé čínské restaurace, což dohromady vypadalo naprosto příšerně a zajímavě zároveň. Navíc jsme se u jídelníčku s Kačenkou dost pobavili - ceny, které bych si mohl dovolit leda s platem dvojnásobným od toho současného. Ale proti gustu ... :)

4 komentáře:

depony řekl(a)...

tak sorry ... nebylo to stručné ... i když jsem se snažil. nešlo to jinak :)

lionka řekl(a)...

Jojo... Hugh se mnou dělá divy... Takový divy, které se snad ještě normálnímu chlapovi [myšleno reálnému :o)] nikdy nepovedly :D Ještě mám titulky na dva díly, které jsem neviděla. Vůbec nic nestíhám. Jaký pech! :o)

Ivanka řekl(a)...

Hele, jsem rada, ze jsi zpet v Brne...a vidis, ses nachcipany, ta Pha ti nedela vubec dobre:-P

vašek řekl(a)...

Opovaž se opustit Brno :)